Tajemná oblast Nákla a bájný Veligrad

Veligrad neboli Velehrad byl hlavním městem čí jakýmsi centrem Velké Moravy, kde sídlil kníže Svatopluk a odkud kázal arcibiskup Metoděj. Právě ten Metoděj, který na naše území přinesl společně s Konstantinem křesťanství. Jednalo se tedy o velmi významné místo. Pokud se však domníváte, že onen Velehrad stál na místě dnešní obce Velehrad v blízkosti Starého Města u Uherského Hradiště, jste na omylu. O umístění Veligradu se historikové přeli hodně dlouhou dobu a ani dnes není ve věci tak úplně jasno.

Ačkoli se o Veligradu zmiňují četné historické prameny, o jeho poloze není nikde ani zmínka. Po dlouhá desetiletí se tedy archeologové i historikové přeli o možné lokaci tohoto místa. Do úvahy přicházela různá místa na Moravě i na Slovensku, nejčastěji však bylo zmiňováno Staré Město u Uherského Hradiště a Valy u Mikulčic. Na obou místech byly učiněny velmi významné, ne-li nejvýznamnější archeologické nálezy pocházející z období Velkomoravské říše, dalo se tedy předpokládat, že hlavní centrum stávalo někde tady. Četné písemné prameny hovořily o Slovanech, jejichž vládce jmenuje se Svatopluk, který má drahocenná brnění. Město, ve kterém sídlí, se nazývá Džrwáb. V každém měsíci se v něm konají po tři dny trhy a při nich nakupují a prodávají různé zboží. Jinde se toto město označuje jako Ch.r.dát (Ghrád), což bylo interpretováno jako velká pevnost či velký hrad. S přibývajícími archeologickými nálezy se došlo k závěru, že Veligrad nebyl jen město, ale že šlo o poměrně rozsáhlou oblast, jakési mocenské centrum soustředěné kolem Starého Města u Uherského Hradiště, kde byly nalezeny zdi sálového kostela s podkovovitou apsidou. Tam odtud nejspíše kázal arcibiskup Metoděj. V celé oblasti se pak našlo asi 15 opevněných hradišť, jedna z teorií proto tvrdí, že kníže nevládl z jednoho místa, ale objížděl jednotlivá hradiště na koni, jednalo se o tzv. vládu ze sedla.

Mikulčice

Jenže Veligrad vzbuzuje zájem dál. Autor několika publikací a článků Jan Galatík přišel s teorií, že Veligrad stál na vrchu Náklo u Ratíškovic. Jedná se kopec, v jehož okolí měl být v dobách Velké Moravy velký výrobní areál, zejména velké množství pecí. Hlavně jeho geologická charakteristika mohla podle Galatíka vytvořit něco, co by se pro tak velkou a významnou aglomeraci, jakou měl podle všeho Veligrad být, náramně hodilo. Náklo má totiž na vrcholu kráter o velikosti asi 350 ha, pod nímž se nachází velký rezervoár artézské vody. Kráter by mohl být ideálním místem pro významné město, které bylo v pramenech charakterizováno jako město s nedobytnými hradbami, jehož část je ukryta pod povrchem země. To by umístění uprostřed kráteru a mezi jeho stěnami splňovalo dokonale. Ale popořádku. Jan Galatík pracoval se stejnými arabskými texty kupců jako historikové, podle mnohých je však interpretoval nesprávně. Nelze mu však upřít, že vytvořil poměrně ucelenou koncepci, která do sebe docela dobře zapadá. Kromě rozboru textů se odvolává také na letecké archeologické snímky, které odhalily zajímavé útvary – siluety bývalých staveb, jedna dokonce o rozměrech zhruba 80 × 40 metrů obdélníkového půdorysu. Že by Velký Moravský chrám, kde měl být pohřben Metoděj? Přidružený trojúhelníkový obrys by potom mohlo být kněžiště a kruhový zase zvonice. Zajímavé je, že ještě před výzkumy pana Galatíka byl na Nákle objeven hrob avarské princezny, která by teoreticky mohla být jednou ze Sámových manželek. Četné jsou také nálezy místních při zemědělských či stavebních pracích. Ti nalezli například drobné stříbrné mince ze 13. století, v roce 202 byl zde vyorán obřadní mečík, hojně zdobený zlatem a stříbrem, datovaný také do 13. století.

Náklo 

Vraťme se k textům perských kupců, které Jan Galatík zkoumal. Podle něj popis Veligradu sedí na Náklo mnohem více než na Staré Město případně Valy u Mikulčic. V textech je zmiňována hora, ze které vytéká voda a jak už jsme zmínili, poloha města je popisována jako místo mezi nedobytnými hradbami pod povrchem země = kráter, pod nímž je rezervoár podzemní vody? Dále texty zmiňují jakési kultovní pahrbky. I na ně má Galatík uspokojivé vysvětlení. Oblast okolo Nákla je zajímavá také ložisky uhlovodíků, jejichž vyvěrání na povrch způsobilo zvláštní mohylovité pahorky, tzv. bahenní sopky, některé až 10 metrů vysoké. Jednalo se o pahrbky, které zmiňuje v arabském textu Ibn Rusta jako místa, kam byl ukládán v nádobě popel zemřelých? Možná ano. Zajímavá je také zmínka o pohřebním rituálu žehem, protože v oblasti Mikulčic i Starého Města byly podle kosterních nálezů pohřby do hrobů.11

Drobných nálezů a paralel v arabských textech je mnohem, mnohem více a dávají tušit, že úplně bez pozornosti historiků a hlavně archeologů by Náklo zůstávat nemělo, ať už byl bájný Veligrad kdekoli.