Skvostný buddhistický klášter Kijomizu

Foto: Christopher Mann McKay

Skvostný buddhistický klášter Kijomizu

Buddhistické kláštery vypadají pro Středoevropana velice zajímavě a působí jako z jiného světa. Skvostem mezi buddhistickými kláštery je Kijomizu, který najdeme na území Japonska. Označení Kijomizu-dera je pro několik různých japonských buddhistických chrámů, ale nejčastěji jde o chrám Otowasan Kijomizudera ve východním Kjótu. Patří dokonce na Seznam světového dědictví UNESCO.


Dlouhá historie sahá až na konec 8. století

Chrám je jednou z nejznámějších památek v celém Kjótu. V dřívějších dobách bylo Kjóto hlavním městem celého Japonska, ale dnes je již jen hlavním městem prefektury Kjóto. Ve městě žije více než jeden a půl milionu obyvatel. Historie chrámu je velmi dlouhá, protože sahá až do roku 798. V průběhu let místo velice rychle nabíralo na významu a neustálý příchod nových mnichů si žádal rozšiřování současných budov. Velká část komplexu byla postupem času zničena nebo nahrazena.

Současné budovy chrámu však byly postaveny až v roce 1633. V komplexu postupně přibývaly nové a nové svatyně, až se hora nad Kjótem stala náboženským centrem. Ačkoliv byly svatyně v průběhu více než 800 let cílem vypalování a vyvražďování v důsledku třenic o moc, po roce 1633 byl komplex ušetřen ničení, a dokonce posiloval postavení vládce v Kjótu. Kvůli zachování historického bohatství byla celkem velká část chrámového komplexu v nedávné době restaurována.

Foto: Martin Falbisoner Wikimedia

Chrám byl pojmenován podle vodopádu

Pojmenování chrámu je odvozeno od vodopádu, který se nachází uvnitř komplexu – kijoi mizu, což v překladu doslova znamená čistá voda. Hlavní chrámová budova je velmi zajímavá svou rozlehlou terasou, která je podpíraná stovkami dřevěných sloupů, jež ční nad svahem a nabízí nesmírně pozoruhodný výhled na celé město.

V japonštině se používá výraz „skočit z Kijomizu“, což je v zásadě ekvivalent pro naše „skočit do něčeho po hlavě“. Jedná se o odkaz na pověru z období Edo, podle níž se každému, kdo přežije skok z chrámové terasy do údolí, splní přání. A skutečně se řada lidí pokusila o seskok z chrámové terasy. A přežití skoku je skutečně možné díky bujné vegetaci pod terasou, která může zmírnit pád šťastnějšího skokana. V současnosti je však skákání z terasy zakázáno. Během období Edo bylo zaznamenáno více než 200 skokanů, z nichž přežilo více než osmdesát procent.

Foto: Martin Falbisoner Wikimedia

V chrámu můžete zjistit, jestli si najdete pravou lásku

Areál Kijomizu sestává ze sedmi budov, přičemž hlavní z nich je třípatrová pagoda. Pod hlavní budovou najdeme vodopád Otowa-no-taki, což jsou tři proudy vody padající do jezírka. Návštěvníci chrámu si nabírají vodu do kovových hrníčků, jelikož si myslí, že má léčebné účinky na lidský organismus. Říká se, že popíjení vody ze třech proudů dodává člověku zdraví, dlouhověkost a úspěchy při studiu.

Chrámový komplex obsahuje několik dalších svatyní – např. Džišu-džindža, zasvěcená Okuninušino-Mikoto, bohu lásky a „dobrého výběru životního partnera“. Svatyně Džisu-džindža vlastní dva kameny lásky, které od sebe odděluje vzdálenost osmnácti metrů. Návštěvníci se poslepu pokouší přejít od jednoho kamene k druhému, a pokud se jim to povede, najdou si v budoucnu tu pravou lásku. Pakliže však při hledání druhého kamene potřebují pomoci, budou potřebovat pomoc i při hledání pravé lásky.

Na Seznam světového dědictví UNESCO byl chrám společně s několika dalšími památkami v Kjótu zapsán v roce 1994 a najdeme ho pod označením „Památky na starobylé Kjóto“. Chrámový komplex patří k nejnavštěvovanějším atrakcím v celém městě, takže nemohou chybět ani všudypřítomní prodavači talismanů, vonných tyčinek či papírků předpovídajících smůlu či štěstí (omikudži). Kvůli vysoké návštěvnosti se dá jen těžko udělat fotografie, kde by se nenacházel žádný turista.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".