Skalní hrad Sloup

V naší vlasti se nenachází příliš skalních hradů. Jedním z nejvýznamnějších skalních hradů České republiky je Sloup. Sloup se nachází v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, takže pokud se na něj chcete na vlastní oči podívat, musíte směřovat na sever Čech.

Osídleno již v pravěku

Jedná se o jednu z kulturních památek České republiky, přičemž na tento seznam byl hrad stojící na území obce Sloup v Čechách již v roce 1958. Do současnosti se z hradu zachovaly pouze zbytky některých prostor a budov, které byly v dřívějších dobách vytesány do skály. Velkou část prohlídkového areálu představují bývalé poustevny, skalní kostel, kaple, terasy, ambit a další objekty, jež se tu uměle vytvořily v období baroka.

Skále bylo také přezdíváno Poustevnický kámen. Ve zdejších skalách bylo při průzkumu objeveno množství nálezů, jež dokládají pravěké osídlení z pozdní doby kamenné. Později se zde vyskytovali i Germáni. Samotný skalní hrad zde byl postaven nejspíš ve třináctém století rodem Ronovců. K roku 1290 je zmiňován Čeněk z Ojvína. Hradu se velice brzy ujala příbuzenská větev pánů Berků z Dubé.

Na hradě sídlil loupeživý rytíř

Na konci husitských válek se zde usadil loupeživý rytíř Mikuláš Pancíř ze Smojna. Ten byl pod ochranou pánů z Vartenberka a díky tomu mohl podnikat loupeživé výpravy až do Lužice. Ovšem v roce 1444 se odehrála odveta, kdy byl hrad obléhán, nicméně dobyt nakonec nebyl. To se však nedá říct o dalším obléhání z roku 1445, kdy obléhání nechalo vyhladovět obránce a nakonec hrad útočníci vypálili.

Mikuláš Pancíř ze Smojna sice slíbil lužickým vojskům, že hrad již neobnoví, nicméně když vojska odešla, během následujících tří let hrad obnovil a pokračoval v loupení v okolí. Roku 1455 však hrad předal synům a roku 1471 ho koupili opět Berkové z Dubé. Zásadní zlom v historii hradu znamenal rok 1639, kdy byl skalní hrad Sloup zničen během třicetileté války švédskými vojsky vedenými generálem Johanem Banérem. Poté již hrad nikdy obnoven nebyl.

Majetek rodiny Kinských

Na konci sedmnáctého století získal sloupské panství Ferdinand Hroznata z Kokořova a skalní hrad věnoval poustevníkům, kterých se zde postupem času vystřídalo šest. Prvním z nich byl stavitel Konstantin, jenž se podílel na návrhu přestavby hradní skály. Následoval malíř Václav Rincholín, který se postaral o sluneční hodiny na skále. Panství střídalo majitele a v roce 1785 byla místní poustevna úředně zrušena císařským rozhodnutím Josefa II. v rámci josefínských reforem. Poustevníci tedy na Sloupu žili 102 let.

Hrabě Kinský místo upravil na výletní oblast pro vlastní hosty. Mezi návštěvníky tedy byli zaznamenáni arcivévoda František Karel, saský král Fridrich August, arcivévoda Štěpán Habsbursko-Lotrinský nebo budoucí císař František Josef I. V majetku Kinských zůstal hrad až do roku 1945, kdy byl majetek zkonfiskován, a skála zůstala opuštěná. Rozloha a uspořádání úplně původního hradu není přesně známo, protože objekty byly z valné části dřevěné a časem se zničily. Na ochozu je možné zdálky vidět sochu poustevníka, který má v ruce dalekohled – jedná se o místního rodáka Samuela Görnera, který obýval blízkou Samuelovu jeskyni.

Na hradě se natáčela celá řada známých filmů a různých pořadů. Můžeme jmenovat pohádky S čerty nejsou žerty či Anička s lískovými oříšky. Každý rok se také o prázdninách konají již tradiční Koncerty při svíčkách. Vstup do hradu je zpoplatněn a návštěvnická sezóna je od dubna do října. Mimo sezónu se na hrad také dá dostat, ale musíte se nejprve objednat u správce hradu.