V Královéhradeckém kraji se nachází celá řada pamětihodností. V okresním městě Náchod, které je v turistickém regionu Kladské pomezí na severovýchodě Čech, se nachází skutečně velký a zajímavý zámek. Kromě klasických návštěvních okruhů se v letních měsících mohou návštěvníci těšit na pohádkové prohlídky pro děti v expozici na dvoře vévodském, tradiční večerní prohlídky s „černou paní“ a další kulturní akce.
Na místě původního hradu zámek
Kolem roku 1250 byl na strategicky významném místě zbudován hrad, který měl ochraňovat zemskou stezku z Prahy do Polska. Vystavění hradu měl na svědomí Hron z Načeraticů. V průběhu věků byl hrad důsledně opevněn a posléze i několikrát přestavován. Majitelé se poměrně často měnili a patřili mezi ně kromě dalších i čeští králové Jan Lucemburský a Jiří z Poděbrad. V roce 1544 město Náchod získali do svého držení Smiřičtí ze Smiřic a o deset let později bylo povýšeno do panského stavu.
Rod Smiřických však v danou dobu zastával řadu zemských a dvorních úřadu, takže tehdejší náchodský hrad nevyhovoval společenským nárokům. Z toho důvodu se hrad Náchod dočkal přestavby v letech 1554-1614, kdy se původní stavba přestavěla na renesanční zámek. Smiřičtí ze Smiřic se postavili na stranu zimního krále Fridricha Falckého, což pro rod představovalo problém po bitvě na Bílé hoře. Aby toho nebylo málo, Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic se podílel na pražské defenestraci, takže rod přišel po zmíněné bitvě o svá panství. Zámek a celé panství posléze připadlo Trčkům z Lípy.
Významní Piccolominiové
Ovšem Trčkové z Lípy hrad a panství neměli na věčné časy. Po zavraždění hraběte Adama Erdmanna Trčky z Lípy a jeho švagra Albrechta z Valdštejna v roce 1634 v Chebu odměnil císař Ferdinand II. náchodským panstvím svého významného generála Ottavia Piccolominiho, který pocházel z Florencie. Právě Piccolomini v letech 1650-1659 inicioval barokní přestavbu a rozšířil stavbu o tzv. Piccolominiho křídlo a zámeckou kapli podle projektu významného architekta a sochaře Carla Luraga.
Ottavio Piccolomini také pověřil vlámského malíře Pietera Snayerse vyhotovením dvanácti velkoplošných maleb bitev k výzdobě náchodského zámku. Plátna tak připomínají válečné úspěchy rodu Piccolominiů ve třicetileté válce a v současné době jsou uloženy v Heeresgeschichtliches Museu ve Vídni.
Zámek vlastnil i německý rod
Rod Piccolominiů vymřel v roce 1783 a Náchod měli několik let v držení Desfoursové, od nichž ho koupil milovník umění vévoda Petr Kuronský, který nechal zřídit i zámecké divadlo. Po smrti Kuronského v roce 1800 zámek zdědila jeho dcera – vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská. Od půlky devatenáctého století pak zámek patřil německému rodu Schaumburg-Lippe. Němcům zámek zůstal až do roku 1945, kdy však byl československým státem zabaven a zámek přešel do majetku státu.
Zámek najdete nad náchodským trhovým náměstím. V současnosti v sobě ukrývá bohatou sbírku maleb a bruselských gobelínů. Od roku 2001 je zámek chráněn jako národní kulturní památka České republiky. Je ve vlastnictví českého státu, přičemž správu zajišťuje Národní památkový ústav. Náchodský zámek je přístupný veřejnosti. Návštěvníci si mohou vybrat ze tří interiérových okruhů (Piccolominské expozice, salonů druhého patra a expozice na dveře vévodském) a prohlídky věže s hladomornou, sklepení a vyhlídkové trasy.