Rozlehlý hrad Kunětická hora

Rozlehlý hrad Kunětická hora

Hradů se na území České republiky dochovala celá řada. Jedním ze zajímavých gotických hradů je i Kunětická hora, kterou najdete na stejnojmenném vrchu v České tabuli nedaleko města Pardubic. Hrad tvoří jakousi dominantu celého Polabí. Jde o oblíbené výletní místo, kde se pravidelně koná hudební festival České hrady.

Rozšíření hradu za Pernštejnů

Člověk se v okolní oblasti usazoval již od nejstarších dob. Zdejší kámen pravěcí lidé využívali k výrobě jednoduchých nástrojů. Jenže historické prameny nic neříkají až hluboko do středověku. První skutečná zmínka se objevuje až v období husitských válek v patnáctém století. Právě z Kunětické hory vytáhl ozbrojený lid v červnu 1420 na Hradec Králové, jenž byl obsazen posádkou krále Zikmunda. Lid vedený knězem Ambrožem město Hradec Králové dobyl. Kunětickou horu získal husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, který pak v bitvě u Lipan stál v čele vítězné Panské jednoty. V roce 1423 Diviš vybudoval na Kunětické hoře hrad jako vojenské i správní centrum celého svého panství.

Po Divišově smrti hrad vlastnili jeho potomci a později ho získal král Jiří z Poděbrad a jeho synové. Už v tehdejší době byl hrad postupně stavebně doplňován. Na konci patnáctého století koupil kunětické panství moravský velmož pan Vilém z Pernštejna. Za něho a jeho synů byl hrad skutečně velkolepě přestavěn na rozlehlý dvouvěžní objekt. Ovšem v roce 1560 byl Jaroslav z Pernštejna donucen celé pardubické panství i s Kunětickou horou odprodat královské komoře.

Třicetiletá válka se málem stala osudnou

Nepříjemnost pro Kunětickou horu představovala třicetiletá válka, protože v listopadu 1645 po marném dobývání nedalekých Pardubic dobyl švédský generál Lennart Torstenson alespoň Kunětickou horu, kterou nechal pobořit a vypálit. Hrad byl sice poměrně dobře opevněn, jenže hájila ho slabá posádka, jež nečítala ani třicítku mužů, takže měl švédský generál hodně usnadněnou úlohu.

Následně pokračovala zkáza hradu, protože se ho nikdo patřičně neujal. Navíc byl hrad postižen lámáním kamene, hlavně na jihozápadě, což nakonec způsobilo i zřícení části hradu ve druhé polovině devatenáctého století. Na konci devatenáctého století pak zničil oheň hospodářské budovy v podhradí.

Záchrana hradu

Hrad byl dlouhodobě ve špatném stavu a o jeho záchraně se hovořilo dlouhá léta, ale skutečná pomoc přišla až s rokem 1917, kdy si hrad najal Muzejní spolek v Pardubicích a o dva roky ho koupil. V péči o hrad následně pokračovalo nově vytvořené Kunětické družstvo. Podstatná obnova Kunětické hory však nakonec přišla až po skončení druhé světové války, kdy se provedly zajišťovací práce na skalním podloží a stavební záchrana celého hradu.


Kromě zajišťovacích prací se v areálu uskutečnil důkladný archeologický průzkum, který odhalil obvodové zdivo z druhé poloviny čtrnáctého století, což je doba před prvním historicky doloženým Divišem Bořkem z Miletínka. Do současnosti se zachovala část hradeb zesílených za pomoci bašt. Nechybí také jeden z dělostřeleckých rondelů, rekonstruovaný palác s uzavřeným vnitřním nádvořím, vysokou kruhovou věží a samostatně stojící kaple svaté Kateřiny Sienské. V dnešní době už je Kunětická hora národní kulturní památkou.

Mezi místními je hrad Kunětická hora přezdíván jako „Kuňka“. Objekt v současné době spravuje Národní památkový ústav. Na nádvoří se v sezóně konají různá vystoupení a Kunětická hora je také chráněným nalezištěm řady různých druhů rostlin a živočichů. Návštěvníci mohou vidět dva prohlídkové okruhy s celou řadou expozic. V sedmdesátých letech se pak na hradě natáčel televizní seriál Arabela.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".