Asi se najde jen málo lidí, co neznají romanticky vyhlížející vodní zámek v Červené Lhotě. Tento renesanční zámek patří k hojně navštěvovaným místům naší vlasti a rozhodně je o co stát.
Červená Lhota se nachází ve východní části jižních Čech – na severu Jindřichohradecka. Od roku 2001 patří zámek Červená Lhota k národním kulturním památkám České republiky. Stavba zámku v Červené Lhotě ve svém jádru schovává zbytky původní tvrze ze čtrnáctého století. Současná renesanční zámecká budova vznikla až po roce 1530 a byla následně několikrát upravována. Zámecké interiéry prvního patra mají dispozici z osmdesátých let sedmnáctého století. Zároveň představují dnes autentickou podobu šlechtického bytu posledních majitelů zámku z doby okolo roku 1910.
Součástí zámeckého areálu je také přírodně krajinářský park, který získal svoji současnou podobu na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Jeho největším kladem je jistě Zámecký rybník, který je poměrně oblíbený a zájemci si mohou zapůjčit lodičku, ze které mohou vidět zámek a okolní přírodu z nečekané perspektivy. Na návrší v parku stojí starobylá zámecká kaple Nejsvětější Trojice, přičemž svatyně je funkčním římskokatolickým kostelem s pravidelným pořadem bohoslužeb. Jedná se o velice populární místo církevních svatebních obřadů. Název Červená Lhota se poprvé v pramenech objevil v roce 1602 a vycházel z nové barevnosti omítek někdejší tvrze.
Majitelem Červené Lhoty byl např. Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který je známý tím, že byl v roce 1618 vyhozen z Pražského hradu při druhé pražské defenestraci. Slavata si Lhotu koupil v roce 1641. Barokní zámeček se z někdejší tvrze stal v letech 1658-1678. V roce 1693 Slavatové vymřeli po meči a zámek svatbou přešel do držení rodu Windischgrätzů. Ovšem tento rod zámek dlouho nevlastnil a v r. 1755 ho od nich koupil rakouský šlechtic František de Paula z Gudenusu. Dalším významným majitelem byl v roce 1835 Heinrich Eduard Schönburg-Hartenstein. Rodu Schönburg-Hartenstein zámek zůstal až do roku 1945, kdy byl konfiskován na základě rakouské národnosti rodiny. Od roku 1949 je zámek přístupný veřejnosti.
V prvním patře zámku se nachází hlavní expozice, kde si návštěvníci mohou prohlédnout zámecké interiéry. Expozice ukazuje autentický byt posledních majitelů – knížat Schönburg-Hartenstein z roku 1910. Jednotlivé funkce místností dělí patro na část soukromou, společenskou, reprezentační a hostinskou. V prvním patře na návštěvníky čeká zhruba padesátiminutová prohlídka, kde mohou vidět Dittersův salonek, hostinský salon, hostinskou ložnici, toaletní pokoj, věžní pokoj, ředitelnu, Kamarýtovu ložnici a další řadu zajímavých místností. V místnostech je většinově umístěn autentický mobiliář včetně několika uměleckých děl.
Návštěvníci se mohou těšit i na podkrovní pokoje, což je pokračování reinstalace expozice interiérů prvního patra zámku. Ovšem co se týče historické autenticity, jsou podkrovní pokoje mnohem volnější, protože zde bylo využito mnoho mobiliáře nepůvodního z Červené Lhoty. O víkendech v červenci a v srpnu se dají navštívit i místní sklepení, která jsou celkem tři. Sklepní prostory jsou částečně zapuštěné do skal. Prohlídku sklepení určitě můžeme doporučit každému, kdo se chce dozvědět více informací o původní podobě lhotecké tvrze.
Červená Lhota je skutečně krásně vypadajícím zámkem, takže je jasné, že se zde natáčely i filmy. Zámek je tedy k vidění v hudební pohádce Zlatovláska z roku 1973, ve filmech Svatby pana Voka a Pan Vok odchází či Pan Tau. Z dalších filmů a pohádek je to O štěstí a kráse, O zatoulané přincezně či Karásek na svatbě.
Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím!.
Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.