Pravčická brána – klenot Českého Švýcarska
České Švýcarsko patří k poměrně často navštěvovaným a turisticky oblíbeným oblastem naší vlasti. Jedním z nejzajímavějších míst celého Českého Švýcarska pak bezesporu je Pravčická brána.
Obrovské rozměry
Pravčickou bránu můžeme charakterizovat jako největší přirozenou skalní bránu na celém evropském kontinentu. Jde o národní přírodní památku České republiky, která se považuje za nejhezčí přírodní útvar celého Českého Švýcarska a tvoří symbol oblasti. Rozměry Pravčické brány jsou skutečně impozantní – rozpětí oblouku u dna je 26,5 metru, výška otvoru 16 metrů, šířka 7-8 metrů, minimální tloušťka 3 metry a vrcholová plošina brány se nachází 21 metrů nad jejím dnem. Přitom při pohledu zblízka se rozměry zdají ještě mnohem větší.
Jakmile vstoupíte do areálu, můžete se vydat po upravené stezce a po schodištích, která vedou na jednotlivé vyhlídky, odkud se dá pozorovat samotná Pravčická brána nebo se lze dívat do blízkého či vzdálenějšího okolí. K Pravčické bráně navíc patří výletní zámeček Sokolí hnízdo, který zde byl vybudován až v roce 1881 na místě původní chatrče z dubové kůry, jež sloužila jako výčep. Sokolí hnízdo původně využívali významní hosté místního rodu Clary-Aldringenů.
Majitel panství Edmund Clary-Aldrigen pozval dělníky z Itálie, kteří byli v té době nejlevnější pracovní silou. Celý zámeček se postavil za jediný rok, což je neskutečný výkon vzhledem k rozsáhlosti a době, v níž byl stavěn. O několik roků později bylo na skalních vyhlídkách v blízkém okolí vybudováno zábradlí. Brzy po dostavění restaurace se za vstup do areálu začal vybírat poplatek. V současné době se v prvním patře Sokolího hnízda nachází galerie fotografií a v přízemí se dochoval stylová restaurace ozdobená původními malbami.
Pravčická brána
Turisté již v 19. století
Pravčická brána vznikla díky miliony let trvajícímu zvětrávání v méně odolné části skalního masivu, který tvoří kvádrový pískovec turonského stáří. Na začátku turistického objevování krás Pravčické brány stál u paty malý kůrou pobitý domek, kde byl zmíněný výčep. Přístupové cestě od Hřenska se říkalo Pelagiensteig a tato cesta byla vydlážděna už na konci sedmdesátých let devatenáctého století. Právě tehdy došlo i k vybudování promenádní stezky směrem k Mezní Louce.
Prvními turisty byli měšťané a šlechtici. Cesta z Hřenska směrem k Pravčické bráně sice má jenom několik kilometrů, bývalo zvykem si najmout mezky nebo skupinu nosičů. Pravčickou dobu navštívily za dobu turismu již miliony lidí a k návštěvníkům patřily i významné osobnosti – můžeme jmenovat slavného dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena, který Pravčickou bránu navštívil v letech 1831 a 1851. Je také více než pravděpodobné, že právě zde čerpal inspiraci.
Dříve se mohlo i na bránu
Chráněné území nezahrnuje pouze pískovcovou bránu, ale také okolní skalní masivy a částečně i zastavěnou plochu, kterou je zámeček Sokolí hnízdo. Kromě příslušnosti k Národnímu parku České Švýcarsko spadá Pravčická brána i k Ptačí oblasti Labské pískovce.
Sokolí hnízdo
V minulosti bylo možné vstupovat i na samotnou bránu, ale četná návštěvnost způsobovala zvýšenou erozi vrchních partií a destrukci brány. Po zjištění několika trhlin byl roku 1982 zakázán vstup turistům na bránu. Cílem současné ochrany je zachování nynějšího stavu a přirozeného vývoje pískovcových skalních masivů a minimalizace negativního působení lidí.
Pravčická brána se nachází na severu Čech, přibližně patnáct kilometrů severně od města Děčína. Nejbližší obcí je Hřensko, jež je také jedním z výchozích míst, odkud se dá na Pravčickou bránu dojít. Druhým výchozím bodem je Mezní Louka. Pokud se vydáte autem, můžete zaparkovat v Hřensku nebo u hotelu Mezník Louka.