Památka UNESCO – Třebíč
Na území naší vlasti se nachází hned dvanáctka památek ze Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jednou z nich je i třebíčská židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa. Dalšími jsou historické centrum Prahy, historické centrum Českého Krumlova, historické centrum Telče, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, historické centrum Kutné Hory s kostelem sv. Barbory a chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, lednicko-valtický areál, zámek se zahradami v Kroměříži, vesnická památková rezervace v Holašovicích, zámek v Litomyšli, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a vila Tugendhat.
Žižkova vojska se vyhnula
Počátky města Třebíč se datují k přelomu jedenáctého a dvanáctého století, kdy zde moravská knížata založila benediktinský klášter. Díky poloze na březích řeky Jihlavy, která tvoří přirozenou osu města, a štědrosti zakladatelů se místo stalo významným střediskem náboženského života a vzdělanosti. V současné době je Třebíč se svými čtyřiceti tisíci obyvateli výrazným centrem celého regionu. Třebíčské památky byly na Seznam světového kulturního dědictví zapsány v roce 2003. Hned po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO.
V době husitských válek se k městu blížila Žižkova vojska, a proto dal opat kláštera pečlivě zabalit všechny cennosti, načež se vše uschovalo v labyrintu chodeb pod klášterem. Žižka však jen několikrát vystřelil a pokračoval se svou jednotkou dále na východní Moravu a do Uher. Většina pokladu však zůstala raději ukryta pod zemským povrchem. Po opatově smrti však bylo místo ukrytí zapomenut, takže poklad údajně čeká na nálezce dodnes.
Unikátní část města
Bazilika svatého Prokopa byla sice původně zasvěcena Panně Marii, nicméně kvůli celkové devastaci během řady válek byl objekt více než dvě stě let užíván pouze ke světským účelům. Po obnově byla bazilika zasvěcena svatému Prokopovi a začala být opět využívána církví. K nejcennějším součástem baziliky patří krypta s původní, více než sedm set let starou výdřevou stropu. Nynější podobu interiéru baziliky vytvořil Kamil Hilbert v letech 1924-1935.
Třebíč v dobách minulých patřila k důležitým centrům židovské kultury na Moravě a unikátně zachovaná židovská čtvrť je krásným svědkem soužití Židů a křesťanů. Židovská čtvrť má hustou zástavbu a stojí v ní více než 120 obytných domů, jež doplňují objekty bývalých židovských institucí – radnice, školy, rabinátu a chudobince. Zadní synagoga ještě nabízí v rámci expozice dobové informace o historii zdejší židovské čtvrti. Přední synagoga v dnešní době slouží jako modlitebna Československé církve husitské.
Původní židovský hřbitov se v sedmnáctém století přesunul na severní svah kopce Hrádek, kde je dodnes. K vidění je zde přibližně tři tisíce kamenných náhrobků, z nichž ten nejstarší se datuje k roku 1631. Součástí hřbitova je i obřadní síň z roku 1903, jež má unikátně dochovaný interiér, kde se i dnes mohou uskutečňovat pohřební obřady dle starodávných židovských tradic.
Třebíčská židovská čtvrť je jednou z nejzachovalejších židovských čtvrtí v celé Evropě a rozhodně stojí za návštěvu. Stejně tak místní židovský hřbitov je jedním z nejlépe zachovaných a největších židovských hřbitovů Evropy. Po druhé světové válce v židovském městě v Třebíči zbylo již jen minimum Židů. Mezi významné osobnosti patřil Kurt Konrád, levicově orientovaný publicista a literární kritik, který byl popraven nacisty v Mauthausenu nebo Leopold Pokorný, třebíčský organizátor tělovýchovného hnutí a interbrigadista, který zemřel 5. dubna 1937 při obraně Madridu.