Oravský hrad vybízí k návštěvě Slovenska

Již celou řadu let nepatří Československo dohromady, ale to neznamená, že se Češi na východ nevypravují rádi. Na Slovensku láká řada zajímavých přírodních i kulturních památek. Jednou z nejvýraznějších je Oravský hrad, který doslova vybízí k návštěvě.

Místo osídleno již od pravěku

Oravský hrad najdeme na území obce Oravský Podzámok, přičemž se jedná o významnou dominantu celého oravského regionu. Oravský hrad patří k nejvýznamnějším památkám hradního stavitelství na území Slovenské republiky. Hrad se tyčí na Oravském hradném bradle, což je součást Oravské vrchoviny. Místo bylo osídleno od dávných dob, přičemž se zde vyskytovalo opevněné hradiště, jež bylo od severu ochraňováno skalním masivem a od jihu pak půlkruhovým zemním valem.

Nejvyšší část hradu se nachází ve výšce 112 metrů nad hladinou řeky Orava. Hradní vyvýšenina měla své obyvatele již v pravěku. Ovšem v polovině třináctého století přišla zásadní změna, když zde na místě dřevěného hrádku vyrostl zděný hrad, který byl prvně zmíněn v roce 1267, kdy ho král Béla IV. převzal od Mika Balašy výměnou za Varín, Sučany a Žilinu. Na konci třináctého století se hrad dostal do rukou Matúše Čáka Trenšanského a po něm ho získal magistr Donč. Později byl hrad v držení dalších význačných šlechticů.

Nepodlehl husitskému řádění

Od roku 1441 byl kastelánem hradu jistý Peter Komorovský, který ho dokázal ubránit před nebezpečím husitů. Díky němu byl hrad opraven a opevněn. V průběhu patnáctého století se hrad stal majetkem krále Matyáše Korvína, který provedl množství opatření pro zvýšení bezpečnosti hradu i samotného území Oravy. V sedmnáctém století patřil hrad Juraji VII. Turzovi, který ho získal do trvalého a dědičného vlastnictví po meči a přeslici. Juraj Turzo si však nepřál, aby byly majetky po jeho smrti rozděleny, tak se v roce 1626 sešlo jeho sedm dcer, které založily tzv. Oravský komposesorát, tedy spoluvlastnictví, jež mělo vždy jednoho voleného ředitele, který spravoval majetky.

Strategické umístění hradu

Hrad vznikl na strategicky významném bodě na uhersko-polské cestě v blízkosti celní stanice v Tvrdošíně a od roku 1370 byl župním hradem. V komplexu jsou budovy horního, středního a dolního hradu, které zabírají tři výškové terasy hradní skály a stavěli se postupně od poloviny 13. až do počátku 17. století.

Nejstarší součástí byl palác na horním hradě. Ten byl zabezpečen opevněním v oblasti současného středního hradu. K výrazným stavebním úpravám došlo na závěr patnáctého století a na počátku století následujícího, kdy byl postaven obytný palác ve středním hradě, který byl zesílen po bocích kruhovými baštami. Na Oravském hradě vládl poměrně rušný vojenský i společenský život, hlavně v době středověku, když hrad vlastnili Peter Komorovský a Jánoš Korvín. V roce 1800 vypukl na hradě ničivý požár.

Během druhé světové války použila německá vojska hrad jako dělostřeleckou pozorovatelnu. Na budovu vypálili sovětští dělostřelci salvu z raketometů kaťuša, načež se Němci stáhli a utekli před Rudou armádou, což bylo pro hrad obrovské štěstí. K obnově hradu se přistoupilo až v letech 1953-1968, po jejímž dokončení se Oravský hrad stal sídlem Oravského muzea. V prostorách hradu se do současnosti nachází expozice Oravského muzea P. O. Hviezdoslava – historická, přírodovědná a etnografická. Jedná se o národní kulturní památku.