Největší český menhir Kamenný pastýř

Jako menhiry se označují kamenné bloky, které jsou svisle zasazené do země. Vyskytují se po celém světě, ale v České republice se jich zase tolik nevyskytuje. Na našem území je největším menhirem Kamenný pastýř, který se nachází na Kladensku.

Menhiry v České republice

Menhiry většinou nenesou stopy opracování a nejznámějších menhirové sochy jsou ve Francii, Španělsku a na Korsice. Nejznámějším a největším českým menhirem je Kamenný pastýř, který stojí v poli poblíž obce Klobuky na Slánsku. Jedná se o jeden z mála kamenů v ČR, které se dají s vysokou pravděpodobností považovat za skutečný pravěký menhir.

K dalším předpokládaným menhirům v České republice patří kámen z Jemníků na Slánsku, který byl znovu vztyčen až v roce 2003. Další dva povalené menhiry se potom nachází na svazích Slánské hory. Další menhiry se nachází a Žatecku, přičemž jeden z nich se jmenuje Zakletý mnich. Na Lounsku se pak vyskytuje menhir Baba u obce Slavětín. Poměrně známý je i dolnochaberský Zkamenělý slouha, jenž se nachází u plotu rodinného domu v Praze - Dolních Chabrech.

Kámen vztyčen uměle

 Jak již bylo zmíněno, nejznámějším a největším českým menhirem je Kamenný pastýř. Ovšem znám je i pod názvy Zkamenělý pastýř, Kamenný muž, Zkamenělý slouha či Zkamenělec. Nachází se osamocen v poli 1 kilometr na severozápad od obce Klobuky na Kladensku. Kamenný pastýř je vysoký 3,5 metru, z čehož 70 centimetrů je zapuštěno v zemi. Šířka menhiru je v nejširším místě přibližně jeden metr a hmotnost se pohybuje kolem pěti tun. Jde o neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového středozrného pískovce.

Významný český geolog Jan Nepomuk Woldřich již v devatenáctém století tvrdil, že vztyčený kámen je pozůstatkem velmi hutného a zvětrávání více vzdorujícího jádra permských pískovců podobně jako Pokličky poblíž Kokořína. Tomu však odporoval Josef Ladislav Píč, který dal u kamene na konci devatenáctého století kopat, načež se prokázalo, že kámen byl vztyčen uměle – byl osazen v písčité vrstvě nad podložní skálou.

Různé pověsti

Menhir je nejspíše pravěkého stáří, leč to prozatím nebylo dokázáno. Nejstarší doklady o Kamenném pastýři patří k roku 1841, kdy byl zanesen do mapy. Z pozdějších let je pak několikrát zmiňován v různých materiálech. V roce 2007 bylo místo v okolí Kamenného pastýře upraveno – vydláždění a vytvoření cesty k silnici.

V bezprostřední blízkosti menhiru se nachází dřevěné palisádové ohrazení. Podle místních obyvatel byl dříve menhir obklopen šesti až dvanácti menšími kameny, jež však ustoupily orbě. Menhir byl také nazýván Pastýř se stádem. Ovšem existuje i pověst, podle níž jde o pastýře, jemuž se ovce zatoulaly a on tak dlouho stál na místě, až zkameněl.

V blízkém okolí Kamenného pastýře není doposud žádné parkoviště a úpravy z roku 2007 ho ani v plánech nezahrnovaly. Silnice, která vede okolo menhiru, má všude značky „Zákaz zastavení“, takže se automobil nedá ponechat ani na okraji vozovky. Pro parkování je tedy ideální využít obec Klobuky a následně pokračovat pěšky až k menhiru. K menhiru vede také trasa naučné stezky Z Kokovic do Klobuk.