Na zámku Kynžvart lze vidět mumie

Když chcete vidět mumie, nemusíte se vypravovat pouze do Egypta. Mumie se totiž nachází i na území České republiky a k vidění jsou na zámku Kynžvart na západě Čech. Kynžvartský zámek se také občas označuje za skutečný klenot uprostřed západočeských lázní. Svého času se jednalo o reprezentační letní sídlo kancléře Metternicha.

Původně tvrz

Na místě současného zámku se na konci šestnáctého století nacházela renesanční tvrz, kterou nechali postavit pánové z Cedvic. Nedaleko se nacházel pivovar, o němž máme první doložené zprávy k roku 1606. Jenže pánové z Cedvic se účastnili stavovského povstání, takže jim byl majetek po osudné bitvě na Bílé hoře zkonfiskován. Stát však tvrz a okolní panství v držení dlouho neměl a novým majitelem se v roce 1630 stal Johann Reinhard von Metternich a jeho bratři. Mezi lety 1681-1691 se pak Metternichové odhodlali k velké přestavbě, kdy se z tvrze stal barokní zámek.

Další zajímavá událost se váže k roku 1818, kdy panství zdědil Klemens Metternich, který působil ve funkci rakouského kancléře, takže samozřejmě potřeboval dostatečně reprezentativní sídlo. Z toho důvodu na základě jeho pokynů provedl vídeňský stavitel italského původu Pietro Nobile rozsáhlou přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. Tato výrazná přestavba se odehrála mezi lety 1820-1839. Přestavba a rozšíření se dotkly též pivovaru a dalších hospodářských budov. Přestavba byla financována i za pomoci celkem výhodné půjčky, kterou kancléři Metternichovi dal významný bankéř Salomon Rothschild.

Na zámek se uchýlil i španělský král

Na již přestavěném zámku mohl Klemens Metternich přijímat i významné návštěvy. Na zámek se podívali např. ruští carové Alexandr I. a Mikuláš I. či německý básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co zemřel kníže Metternich, ujal se Kynžvartu nejstarší syn Richard, který však žádného potomka neměl, a proto zámek přešel do rukou jeho bratra Pavla. Zámek pak předal synovi Klimentovi a posledním z řady Metternichů na panství byl kníže Pavel Alfons. Ve třicátých letech dvacátého století pak na zámku trávil určitou dobu i španělský král Alfons XIII., který byl ve své zemi svržen revolucí.

Po roce 1945 byl zámek Metternichům zkonfiskován. Nejprve v něm v roce 1945 sídlilo velitelství 3. divize americké armády, ale to bylo jen nakrátko. V roce 1947 se zámek zpřístupnil veřejnosti, jenže v roce 1976 byl uzavřen a vystěhován. Důvod byla dřevomorka, která se dala do podlah, krovů i knihovny. Až v roce 1994 byla po částečné opravě znovuotevřena část expozice.

Kabinet kuriozit

Na zámku je celá řada zajímavých sbírek. V roce 1828 zde dokonce bylo založeno muzeum, jež patří k nejstarším v celých Čechách. Ve sbírkách místního muzea jsou historické mince, umělecké předměty, přírodniny, technické kuriozity nebo třeba exotické zbraně. K největším atrakcím kynžvartského kabinetu kuriozit pak jednoznačně patří dvě staroegyptské mumie v dřevěných rakvích.

Na zámku se také nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven na území České republiky. K rozšíření knihovny hodně přispěl Klemens von Metternich. V současné době knihovna obsahuje přibližně 12 tisíc titulů ve 24 tisících svazků. Kromě toho je na zámku i numizmatická sbírka, kde je asi 11 tisíc mincí. Základem numismatické sbírky je sbírka Karla Hussa, kterou později systematicky rozšiřoval kancléř Metternich a jeho syn Richard.

Název Kynžvart je vlastně zkomoleninou německého názvu Königswart, což v překladu znamená Královská hlídka či stráž. Zámek se nachází jižně od města Lázně Kynžvart, zhruba dvacet kilometrů na jihovýchod od města Chebu. V současné době je ve vlastnictví státu a správu zajišťuje Národní památkový ústav. Zámek je přístupný veřejnosti.