Hrady sloužily jako obrana před nepřáteli, a proto se stavěly poměrně velké. Jedním z hodně mohutných hradů je ten v Českém Šternberku. Gotický hrad přestavěný na zámek se nachází na levém břehu Sázavy poblíž dálnice D1 v okresu Benešov. Hrad je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka a od roku 2008 jako národní kulturní památka České republiky.
Hrad dobyl Jiří z Poděbrad
Hrad stojí na hřebeni ve výšce zhruba 350 metrů nad mořem. Díky tomu je dobře viditelný a rozpoznatelný již z velké vzdálenosti. Založen byl okolo roku 1241 Zdeslavem z Divišova a název hradu byl odvozen od erbu rodu Divišovců – zlaté osmicípé hvězdy (z němčiny Stern = hvězda, Berg = hora). První změna majitelů se uskutečnila v patnáctém století, kdy se novým majitelem Českého Šternberka stala větev Holických ze Šternberka.
Roku 1467 hrad dobyla vojska krále Jiřího z Poděbrad, na čemž nesl hlavní vinu poručík Petra Holického Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, jenže se účastnil odboje proti králi. Šternberkové hrad dostali společně s panstvím nazpátek o dvanáct let později, kdy vládnul Vladislav Jagelonský. Určitě není bez zajímavosti, že hrad Český Šternberk je v držení rodu Šternberků po dobu osmi století a dnes ho již opět tento slavný šlechtický rod vlastní.
Nešťastná třicetiletá válka
Středověkou podobu si Český Šternberk uchoval daleko do sedmnáctého století. Hrad byl výborně připraven vzdorovat nepřátelským útokům, nicméně k bojovým střetům vedeným středověkou válečnou technikou už nedošlo. Hrady s postupem času ztrácely na strategickém i vojenském významu a stávaly se z nich již jen užitkové hospodářské budovy majitelů panství.
Problém nastal během třicetileté války, kdy bylo postiženo celé panství a hlavně jeho obyvatelstvo. Během švédského tažení v roce 1648 byla dokonce na Českém Šternberku umístěna císařská posádka. Švédové nebyli schopni hrad dobýt a mstili se v okolních nechráněných vesnicích, kde loupili, vraždili a vypalovali. Z obyvatelstva šternberského panství zbyla po válce sotva jedna třetina, většina statků a domů byla pustá, vypálená nebo zbořená.
Návrat do vlastnictví Šternberků
V šedesátých letech sedmnáctého století zahájil Václav Jiří Holický ze Šternberka důslednou přestavbu hradních interiérů. Barokní přestavba se nedotkla exteriéru, ale uvnitř vznikl stylový zámecký interiér odpovídající tehdejšímu vkusu. Stavební úpravy dokončil syn Václava Jiřího Jan Václav, s nímž v roce 1712 vymřela rodová větev Holických ze Šternberka. Na Českém Šternberku se tedy následně vystřídaly celkem mladé šlechtické rody.
Zpět do rukou Šternberků se hrad dostal v roce 1841, kdy získal Český Šternberk potomek konopišťské větve Zdeněk hrabě Šternberk. Hrad následně zůstal nějakou dobu takřka neobývaný, ale na začátku dvacátého století Jiří hrabě Šternberk upravil hrad v trvale obývaný zámek. Nechal zde zřídit gravitační vodovod, elektrické osvětlení a zaplňoval prázdné prostory mobiliářem a sbírkami artefaktů. Ovšem vnější charakter středověkého hradu zůstal nezměněn.
Politická situace dvacátého století zamíchala s osudy a v roce 1942 německé okupační úřady uvalily nucenou správu na šternberský majetek, což byla určitá forma konfiskace. Konec války znamenal vrácení majetku rodu, ale roku 1949 opět přišlo vyvlastnění a Český Šternberk přešel do majetku československého státu. V rámci zákonných majetkových restitucí byl v roce 1992 hrad navrácen Zdeňku Sternbergovi.