Květná zahrada v Kroměříži
Kroměříž je pěkné moravské město, ve kterém se nachází zajímavé pamětihodnosti. Kromě nich množství lidí obdivuje květnou zahradu, jež vypadá skutečně čarokrásně.
Italští architekti
Květná zahrada v Kroměříži patří mezi významné památky ve městě. Jde o raně barokní park v geometrickém stylu francouzské zahrady s některými typickými prvky. Květná zahrada byla roku 1998 zapsána do seznamu památek UNESCO společně s Podzámeckou zahradou a arcibiskupským zámkem. Květná zahrada v Kroměříži byla založena již mezi lety 1665-1675 biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Původně zde byla neplodná a bažinatá půda. Místo se nacházelo za hradbami tehdejšího města.
Původně měla zahrada úplně jiný název – říkalo se jí Libosad. Tato raně barokní zahrada v sobě kombinuje italské a holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali italští architekti Giovanni Pietro Tencalla a Filiberto Lucchese. Vzezření Květné zahrady a ozdobných prvků v ní detailně zaznamenali na řadě dochovaých kreseb v roce 1691 kreslíři G. M. Vischer a J. van den Nypoort.
Krásné živé ploty
V prostředku zahrady o rozloze 485 x 300 metrů stojí osmiboká rotunda s bohatou vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. V prostředku rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na lanku dlouhém pětadvacet metrů. Kyvadlo svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo tu instaloval profesor kroměřížského gymnázia doktor František Nábělek koncem devatenáctého století.
Zahrada vykazuje přesnou symetrii. Kromě toho je oplocená a bohatě vyzdobená sochami a fontánami, které mají vodotrysky. Také se v Květné zahradě nachází vysoké a dlouhé živé ploty, které jsou vysázeny na půdorysu trojúhelníků. Vstupní budovu do zahrady vytvořil architekt Antonín Arch v první půlce devatenáctého století. Budovu tvoří Čestný dvůr v klasicistním stylu, který ze stran tvoří uzavřené velké skleníky. Vstupní portál má trojúhelníkový tympanon se zlaceným arcibiskupským znakem.
Mnoho soch
Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří 244 metrů dlouhá kolonáda, jež původně sloužila za hlavní vstup. Galerie je zdobena 44 sochami starých antických bodů, historických a mytických postav v atikách a stejným počtem bust nad pilíři. Přímo v kolonádě původně byly nainstalovány i funkční fontány zasvěcené římským bohů Venuši a Neptunovi.
Nad původním hlavním vchodem do zahrady vprostřed kolonády je umístěna busta biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkronu s latinským nápisem. Zahrada byla několikrát rekonstruována. Základní rozvržení zahrady však bylo zachováno i po rozmanitých rekonstrukcích, jež probíhaly již od začátku devatenáctého století.
Kroměřížská Květná zahrada v současnosti reprezentuje styl francouzských barokních geometrických zahrad, jež se v zachovalém stavu v České republice příliš nenachází, takže je to svým způsobem unikát.