Krudum – tajemství Slavkovského lesa

Ač nepříliš obecně známá, je tato hora s podivným názvem velmi tajuplným a záhadným místem opředeným mnoha pověstmi, legendami a příběhy. Na jedné hoře a jejím blízkém okolí najdete snad všechny bytosti z říše pohádek, od vodníků a víl, až po divoženky a bludičky. A není tomu tak náhodou. Krudum přitahovala odpradávna pozornost místních obyvatel, cestovatelů i kupců z dalekých krajin.

Keltové

Název hory prošel během staletí mnoha variacemi a zkomoleninami jako Krutam, Chrudum, Grutum, Krutum, Gruthum, Crudin, Crudum, Grutam, dokonce byl po 2. světové válce, v domnění že se jedná o název německý, počeštěn na Chrudim. Jméno Krudum však rozhodně není německé, s největší pravděpodobností se jedná o název původu keltského. V tomto případě by totiž šlo o složeninu keltského crum, což znamená kulatý, okrouhlý, a typicky keltský přídomek dum (dun), znamenající pevnost. Překlad názvu Krudum by tedy znamenal Okrouhlá či kruhová pevnost.

Ačkoli byla oblast, částečně kvůli hustému lesnímu porostu, dosud málo archeologicky prozkoumána, odborníci se domnívají, že ji obývali Markomani, Langobardi a právě Keltové. Ve středověku stával na úpatí hory kostel Sv. Mikuláše a odjakživa se v této oblasti říkalo dětem, že přijde Mikuláš z Krudumu a přinese hodným dětem dárek a nezbedy si na Krudum odvede. Tento kostel snad stál na základech keltského Wallburgu, který by mohl být strážným bodem zajišťujícím transport soli z Bavorska. 

Solná cesta, procházející z Norimberku, přes Cheb a dále podél Ohře, byla známá ještě za třicetileté války v 17. století. Několik historiků se pokoušelo prokázat, že na hoře skutečně byli usídlení Keltové, žádnému se však nepodařilo přinést přesvědčivé důkazy. Mnoho pověstí však naznačuje, že na vrcholu hory stálo kdysi dávno nějaké opevnění a i na jednom ze tří vrcholů je větší rovný prostor, který by nějakou takovou stavbu umožňoval. Toto tvrzení podporuje i přítomnost kamene s otvorem, do kterého se v případě nebezpečí vložila smrková kláda s kovovým košem naplněným chrastím, které se zapálilo a varovalo okolí.

Nevídané bohatství

Hora Krudum je se svým okolím již od starých časů výjimečná tím, že jak se během staletí měnily požadavky lidí na nerostné suroviny, vždy měla to, co právě bylo potřeba, i když jen v omezeném množství. Už v době bronzové se těžil cín i měď, což je samo o sobě velmi neobvyklé, protože oba kovy se většinou nachází odděleně. Následovalo železo, polodrahokamy, zlatonosná a stříbronosná hornina, olovo, zinek, ametysty, když byl potřeba wolfram, Krudum opět mohl sloužit. Uran v moderní době? Ani to nebyl pro Krudum problém a poskytl velmi kvalitní ložiska. Už za těchto okolností je tato hora až neuvěřitelně jedinečná svojí nabídkou nerostného bohatství na tak malém prostoru, a to jsou zde ještě známé minerální prameny. Právě podle nerostu, který se zrovna těžil, získávala hora postupně různé přídomky - Zlatá hora, Stříbrná hora či Zelená hora. A navíc se díky tomu o hoře Krudum vědělo i daleko za hranicemi našeho území.

Už v 10. století psal židovský kupec Ibráhím ibn Jákúb o nalezištích mědi a cínu na západ od města Prága. Významný benátský středověký prospektor Giuseppe Adagoni Pachamini pak píše: „Když přijdeš do Třídomí, tu uvidíš po levé straně velikou horu. Ta se nazývá Gruthum. Na této hoře je stříbrná žíla silná jako mužská paže. Především však drží v sobě mnoho cínu. Dole u hory pak najdeš četná bahniska, jež obsahují všechna zlatá zrna. Z této hory jsem jednou získal 10 uncí zlata“

A to není všechno

Hora Krudum však ukrývá mnohem více tajemství. Nedaleko vrcholu stojí kámen s vybroušenou, přesně kruhovou prohlubení, o jejímž původu ani účelu není nic známo. Zajímavý je také tzv. Francouzský kámen. Jedná se o přesně otesaný kámen popsaný zkratkami, o němž se dlouho tradovalo, že jej sem umístili francouzští geodeti císaře Napoleona. Až později se ukázalo, že jde o jeden z prvních patníků prvního komplexního topografického měření v celém Rakousko - Uhersku. Tyto patníky patří mezi nejstarší technické výtvory ve zdejší krajině a jsou proto poměrně vzácné. Zřejmě proto si jednou jeden místní traktorista usmyslel, že si stélu vezme domů. O ztrátě vzácného kamene se tehdy všude psalo a na přetřes přišla i pověst o hoře, která z povrchu do svého nitra stahuje předměty. Zlodějíček se zalekl možného odhalení a jednou v noci kámen pracně vrátil. Ve spěchu jej však postavil obráceně, a tak vás dnes tento kámen na hoře Krudum uvítá zadní částí.

Rozhledna

Hora Krudum se dostala do povědomí širší veřejnosti hlavně výstavbou zajímavé rozhledny, která byla slavnostně otevřena 11. 9. 1932 a stala se jednou z nejoblíbenějších v kraji. Vyhlídka dostala pojemnování Rozhledna Andrease Kempfa. Po druhé světové válce však její význam upadal, přestala být udržována, až v sedmdesátých letech zanikla úplně. Od podzimu roku 2008 zde stojí nová, kovová rozhledna o výšce 50 metrů.