Jeskyně Pekárna s pravěkou historií

Jeskyně Pekárna s pravěkou historií

V dávných časech se lidé zdržovali v jeskyních, o čemž máme celou řadu informací díky archeologickým nálezům. Jedním z těchto míst je i jeskyně Pekárna, kde byla zaznamenána pravěká historie. Pekárna se též v minulosti označovala jako Kostelík či Díravica a nachází se v jižní části Moravského krasu.

Kulturní památka ČR

Jak již bylo zmíněno, Pekárnu najdeme na jihu Moravského krasu, konkrétně v katastrálním území Mokrá u Brna, přibližně 1,5 kilometru od obce Ochoz u Brna. Jeskyně Pekárna se nachází v nadmořské výšce 361 metrů. Jeskyně má až šest metrů vysoký portál, který je zároveň 23 metrů široký a otevírá se do údolí Říčky. Vzhledem k významnému archeologickému nalezišti je Pekárna chráněna jako kulturní památka České republiky. Současně jde o národní přírodní památku.

Jeskyni Pekárna tvoří jediná chodba, která měří 64 metrů. Ovšem tmy se příliš obávat nemusíte, jelikož Pekárna je kromě konce osvětlena denním světlem. Konec jeskyně tvoří veliký balvanitý zával pod komínem. Panuje však názor, že chodba míří za závalem dále směrem na Hostěnice, nicméně pokusy o průnik závalem za pomoci dvou štol v letech 1947, 1952 a 1959 nevedly k žádnému úspěchu. Jeskyně Pekárna zřejmě představuje paleovývěrovou jeskyni vod, tekoucích od dnešního Hostěnického propadání.

Výzkumy profesora Karla Absolona

Také bylo uvedeno, že jde o unikátní archeologickou lokalitu, kterou zkoumalo velké množství význačných archeologů jako např. Jan Knies, Jindřich Wankel, Martin Kříž, Karel Absolon či Bohuslav Klíma. Nejvíce jeskyni proslavil výzkum profesora Karla Absolona v letech 1925-1930. Výzkumy prokázaly osídlení Pekárny od období paleolitu přes neolit, dobu bronzovou až po dobu halštatskou. Nejvýraznější je paleolitické osídlení a začíná již středopaleolitickým mecoquienem, avšak ojedinělé nálezy svědčí pro počátek mladšího paleolitu.

Z nálezů jsou nejznámější hlavně rytiny na koňských žebrech, „Souboj bizonů“, což je nález z roku 1927 a „Pasoucí se koně“ z roku 1963. Kromě toho zde byly objeveny různá ohniště, kosti soba, koně a zajíce. Nálezy ze starších vykopávek jsou uloženy a vystaveny v ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně, zatímco mladší jsou v Archeologickém ústavu v Brně.

Řada zajímavých rostlin a živočichů


V okolí jeskyně Pekárna se nachází celá řada zajímavých rostlin – měsíčnice vytrvalá, prvosenka vyšší, lilie zlatohlávek či áron karpatský. Jeskyně Pekárna je důležitá i z hlediska výskytu netopýrů mimo zimní období. Nejčastějšími druhy jsou zde netopýři ušatí, netopýři vodní, netopýři velcí, netopýři černí a netopýři večerní.

Z motýlů byla v blízkosti jeskyně zjištěna vzácná můra vyšších poloh – osenice šedonachová. Území národní přírodní památky se řadí k turisticky nejatraktivnějším oblastem celého Moravského krasu. Přírodní i historické zajímavosti pak přibližuje naučná stezka.

Jeskyně Pekárna se řadí k nejstarším chráněným územím, protože vyhlášena byla již v roce 1933. Výměra Pekárny činí čtrnáct hektarů. Pekárna je velmi důležitým sídlištěm lovců sobů z období před přibližně dvanácti až patnácti tisíci lety nejen v Moravském krasu, ale i na větším území. Lesy místního chráněného území si do velké míry uchovaly přirozený charakter, přičemž typická je vegetační iverze.