Jeden z mála vodních hradů – Švihov

Vodních hradů se v České republice příliš mnoho nenachází a Švihov nalézající se na západě Čech je jedním z nich.

Významný zakladatel Půta

Vodní hrad Švihov najdete nedaleko Klatov v západní části Čech, kde byl založen na konci patnáctého století. Za jeho vznikem stojí královský sudí Půta Švihovský, který se dá označit za jednoho z nejvýzněmnějších mužů rodu Rýzmberků. Dokázal se poměrně šikovně pohybovat na dvoře krále Vladislava II. Jagellonského a během svého působení zvládnul nashromáždit slušný majetek a získal tolik potřebný vliv.

Kromě Švihova Půtovi patřily hrady Horažďovice, Rabí či Prácheň. Hrad Švihov se hned od samého počátku koncipoval jako uměle vytvořený ostrov, kdy budovy v centrální části tvořily jádro hradu s paláci, kaplí a schodišťovou věží. Vnitřek byl ochraňován pásem vnitřních hradeb se čtyřmi nárožními baštami a prvním vodním příkopem. Druhý pás hradeb také měl svůj vodní příkop a obkružoval jádro hradu a zlepšoval možnosti obrany hradu při napadení nepřítelem. Ovšem tato druhá stavební fáze nebyla dokončena za Půtova života a svého dokončení se dočkala až na počátku šestnáctého století. Na dostavbě Švihova se podílel poměrně zásadním způsobem i významný pozdně gotický architekt Benedikt Rejt.

Málem srovnáno se zemí

Oba vodní příkopy hradu Švihov byly napájeny za pomoci vody z nedaleké řeky Úhlavy. Velice zásadní doba pro hrad nastala v první polovině sedmnáctého století, kdy ztratil svoje původní funkce. V rámci třicetileté války hrad dvakrát dokázal odolat útokům švédských vojsk, nicméně po skončení války byl císařem vydán rozkaz k srovnání Švihova se zemí.

Císař tím chtěl snížit počet českých hradů a tím zamezit možnosti obsazení pevnosti loupeživými skupinami. Právě kvůli císařskému rozhodnutí Švihov přišel o velkou část ze svého opevnění a o oba vodní příkopy. Ovšem rodu Černínů, který mezitím hrad koupil, se podařilo likvidaci Švihova zastavit. Hrad nicméně směl být nadále využíván již jen k hospodářským účelům. Zásadní zlom nastal až kolem roku 1930, kdy Eugen Černín provedl základní kroky k záchraně této gotické památky.

Dvě prohlídkové trasy

Švihov byl po druhé světové válce Černínům zkonfiskován na základě tzv. Benešových dekretů. V padesátých a šedesátých letech proběhla poměrně rozsáhlá rekonstrukce. Nyní je hrad Švihov přístupný veřejnosti, kdy si lidé mohou vybrat jednu, druhou, nebo obě prohlídkové trasy. K dispozici je prohlídková trasa nazvaná „Hrad“, která se zabývá historií hradu a prochází reprezentačními prostory hradu. Zavítat tedy můžete např. do ložnice hradní paní či do zbrojnice. Druhá prohlídková trasa se jmenuje „Kuchyně“ a asi není těžké si domyslet, jakou oblast v ní navštívíte. V posledních třech víkendech letních prázdnin se navíc návštěvníci mohou těšit na oživené noční prohlídky, kdy si užijete známé osobnosti hradu. Návštěvníci mohou dorazit i v Mezinárodní den památek či v Den evropského dědictví, kdy se na hradě zpřístupňují jinak nepřístupná místa. Hrad je běžně otevřen v době od dubna do října.

Zajímavostí areálu je, že v jeho blízkosti se pravidelně koná hudební festival České hrady, přičemž v době nedávno minulé se festival konal přímo v areálu hradu. Švihov je taktéž oblíbeným místem svateb.