Italské Dolomity

Italské Dolomity

Některé horské masivy jsou známé pro svou výšku, zatímco jiné známe proto, že jsou nám poměrně blízko. Dolomity patří ke druhé skupině, protože se nachází v Itálii, jelikož jde o jeden z horských masivů Italských Alp.

Nejvyšším vrcholem Marmolada

Dolomity najdeme na severu Itálie, na východ od Bolzanské kotliny. Pohoří nemá žádný jednolitý hřeben, jelikož se skládá z řady menších, častokrát velice rozdílných horských skupin. Oblast je charakteristická typickými dolomitickými prvky – stolový povrch některých masivů, srázné stěny, rozeklané skalní hřebeny, věžovité vrcholy, téměř bizarní tvary některých štítů. Kromě toho na území Dolomit narazíme snad na veškeré druhy horské krajiny, nechybí horské louky ani skalní masivy s ledovci.


Nejvyšším bodem Dolomit je Marmolada, která se nachází v nadmořské výšce 3 343 metrů. Marmolada se nachází východně od Trenta na severovýchodě Itálii. Hora je viditelná za dobré viditelnosti až z Benátek. Kromě Marmolady patří k významným vrcholkům i Antelao, Tofana di Mezzo, Monte Cristallo či Civetta. Celé Dolomity se rozkládají na ploše 4 750 kilometrů čtverečních a vymezuje je tok řeky Rienz na severu a východní hranici tvoří řeka Piava. Na jihu jsou Dolomity od Fleimstálských Alp odděleny řekami Cismon a Brenta. Na severu pak tvoří hranici údolí Val Pusteria.

Původ pojmenování

Pokud byste pátrali po původu názvu Dolomit, pak vězte, že pochází od francouzského učence, mineraloga a dobrodruha Deodata de Dolomieu, který žil v letech 1750-1801. Ten si jako úplně první všimnul odlišného složení horniny, ze které se Dolomity skládají. Určitou zajímavostí je fakt, že název dolomit byl v pozdější době přenesen na veškerá pohoří vytvořená z horniny se stejným chemickým složením. Turistické označení Dolomity se začalo používat až po skončení první světové války. Po této kruté válce zůstala v horách spousta pevnostních staveb a doposud jsou viditelné i některé pozůstatky bojů.

Dvojjazyčné názvy

Největší řekou protékající Dolomitami je Adige, která pramení pod sedlem Reschenpass. Dolomity jsou celkově poměrně vyprahlé, i když na jezera jsou relativně bohaté, takže zde narazíte na Lago di Braies či Lago di Misurina. Určitě není bez zajímavosti správní uspořádání Dolomit, kdy provincie Bolzano je osídlena Němci, ale jižně od průsmyku Salurn v provincii Trento žijí takřka výlučně Italové. Od konce první světové války jsou v Dolomitech ustanoveny dva úřední jazyky – němčina a italština, takže z toho důvodu je pojmenování většiny míst, hor a řek dvojjazyčné.

Dolomity patří k místům velmi často vyhledávaným turisty a na své si zde přijdou hlavně milovníci zimních sportů, horolezci, ale i turisté či obdivovatelé historických památek a moderních středisek. Množství lidí v současnosti navštěvuje Dolomity kvůli množství zajištěných cest známých jako „via ferrata“. Ferraty mají v pohoří poměrně velkou tradici a začaly vznikat zřejmě v období první světové války, kdy měly pomoci pohybu vojáků v těžko přístupném terénu.

Na vzniku a vzezření Dolomit měla svůj vliv i doba ledová, jež tu během čtvrtohor působila hned čtyřikrát. Ledovce formovaly hluboká údolí a narušily křehké skalní masivy. Kvůli své odlišné stavbě, vegetaci a celkovému charakteru se dělí Dolomity na dvě základní skupiny – Východní a Západní. V masivu se nachází více než čtyři desítky malých ledovců. Ovšem jediným pravým ledovcem je Ghiacciao del Marmolada na nejvyšší hoře Dolomit.