Impozantní hrad Kokořín

Střední Čechy nabízejí k vidění mnohé památky. Jednou z nich je i impozantní hrad Kokořín, který najdeme na Mělnicku. Samotný hrad pak leží na ostrohu pískovcové skály nad Kokořínským dolem na sever od stejnojmenné obce. Válcová vyhlídková věž Kokořína je vysoká 38 metrů a vidět je tedy z velké vzdálenosti.

Dříve tvrz vybudovaná za Jana Lucemburského

Původně nedaleko míst, kde nyní stojí hrad, byla středověká tvrz, která se vybudovala za krále Jana Lucemburského. Tvrz byla částečně vytesána do skály. Poprvé se z dokumentů o Kokoříně dozvídáme k roku 1320, kdy kokořínský statek získal Hynek Berka z Dubé směnou od Jindřicha z Osměchova. Právě zřejmě Hynek Berka z Dubé zde nechal vybudovat hrad v polovině čtrnáctého století. V průběhu staletí se mezi majiteli hradu vystřídala celá řada důležitých šlechticů a šlechtických rodů.

V patnáctém století hrad vlastnil známý válečník Jan Řitka z Bezdědic. V průběhu husitských válek hrad vlastnil Aleš Škopek z Dubé, zatímco ve století následujícím hrad vlastnili Klinštejnové, Beřkovští ze Šebířova, Kuplířové, Hrzánové z Harasova a posléze opět Berkové, jimž však byl majetek po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a prodán Valdštejnům. Po smrti Albrechta z Valdštejna Kokořín přešel zpět do královského držení. K husitským válkám se ještě váže skutečnost, že hrad v roce 1426 dobyla a poničila husitská vojska.

Jeden z „prokletých“ hradů

V šestnáctém století hrad přestal vyhovovat zvýšeným nárokům na bydlení a kromě toho nebyl v úplně dobrém stavu. Po třicetileté válce císař Ferdinand přiřadil Kokořín k tzv. „prokletým“ hradům, které nesměly být opraveny, a proto se z Kokořína stala pouhá pustnoucí součást panství, na němž se střídali majitelé. Zařazení mezi „prokleté“ hrady mělo odůvodnění – císař se obával, že by hrad díky svojí poměrně výhodné poloze mohl ohrozit panovnickou moc.

Existuje i pověst, podle níž se Kokořín stal na čas sídlem loupeživých rytířů v čele se známým loupežníkem Petrovským z Petrovic. V devatenáctém století už z hradu zůstala pouze zřícenina, která však svým vzezřením okouzlovala romantické umělce jako Karla Hynka Máchu, Antonína Mánese, Josefa Navrátila a řadu dalších. Roku 1895 se hrad vrátil do povědomí veřejnosti hlavně díky Klubu českých turistů, který představil maketu hradu na Národopisné výstavě v Praze. Kromě toho se Klub českých turistů zasloužil také o částečné zpřístupnění hradu veřejnosti.

Záchrana od rodiny Špačků

Na konci devatenáctého století zakoupil kokořínské panství včetně zříceniny Václav Špaček, šlechtic ze Starburgu. V roce 1911 pak za pomoci předních českých historiků Zikmunda Wintra, Augusta Sedláčka, Eduarda Sochora a Čeňka Zíbrta zahájil rozsáhlou rekonstrukci hradu. Ta byla dokončena v roce 1918 jeho synem Janem, který původní koncepci rozšířil o funkci rodinného památníku.

Po roce 1950 na základě zákonů o pozemkové reformě hrad přešel do držení československého státu. Roku 2001 se Kokořín stal národní kulturní památkou, čímž bylo navrácení rodině Špačku hodně ztíženo, avšak ne úplně znemožněno. Až v roce 2006 se hrad vrátil zpátky do rukou dědiců rodu Špačků. Podle názvu hradu se nazývá i celá okolní chráněná oblast – Kokořínsko.

Poblíž hradu se nenachází žádná železnice a není tu ani autobusové spojení. Hrad je mimo jiné zachycen na mapě Klubu českých turistů č. 16 a cílem výletů je již od osmnáctého století. K hradu vedou značené turistické cesty, takže ho určitě nemůžete minout, pokud se k němu vydáte na pěší výlet. Hrad najdete asi deset kilometrů od Mělníka nad říčkou Pšovkou v Dokeské pahorkatině.