Hrad Bezděz byl i vězením

Některé české hrady se do povědomí zapsaly více než jiné. Hrad Bezděz je jedním z těch hodně známých. Bezděz se stal vězením, ale často ho také navštěvoval třeba romantický básník Karel Hynek Mácha.

Hrad Přemysla Otakara II.

Bezděz je zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Nachází se na kopci Velký Bezděz v Dokeské pahorkatině nad vsí Bezděz. Zřejmě v šedesátých letech třináctého století český král Přemysl Otakar II. využil dominantního vrchu a nechal na něm vystavět pevný kamenný hrad na obranu tudy vedoucích obchodních cest a proti rozpínavosti sousedních rodů Ronovců a Markvarticů. Po smrti Přemysla Otakara II. už byl hrad jistě obyvatelný, protože v roce 1278 se na něm nacházela braniborská posádka.

Bezděz byl postaven na rozdíl od jiných hradů v relativně krátké době celý, bez nějakých postupných přístaveb a ani pozdější staletí příliš nezasáhla do vzhledu hradu. Bezděz je autentickým obrazem hradu druhé poloviny třináctého století. Jde o hrad pevnostního charakteru sloužící k zajištění královy bezpečnosti. Na Bezdězu nebyly žádné hospodářské stavby.

Vězení Václava

Bezděz měl původně být důstojným místem pobytu českých králů, ale velice brzy po Přemyslově smrti v bitvě u Suchých Krut na Moravském poli se stal vězením pro Přemyslova sedmiletého syna Václava a ovdovělé královny Kunhuty. Oba byli přivezeni v noci z 25. na 26. ledna 1279 kralevicovým poručníkem Otou Braniborským. Královna Kunhuta si v květnu vymohla účast na pohřbu zesnulého manžela ve Znojmě, odkud za pomoci hrstky věrných odjela do Opavy a na Bezděz už se nevrátila. Ovšem malý Václav byl na Bezdězu vězněn až do září, načež byl odvezen pryč z dosahu české šlechty – nejprve do Žitavy a později do Špandavy. Do Čech se Václav vrátil až roku 1283 po zaplacení patnácti tisíc hřiven stříbra.

Bezděz a Karel IV.

Na počátku čtrnáctého století se Bezděz dostal do zástavního držení okolních šlechticů. Do přímé správy krále se hrad vrátil až po nástupu Karla IV. na královský trůn. Slavný český král a císař se snažil získat veškerý zastavený majetek zpátky a v jeho zákoníku se snažil ustanovit, že královský majetek se již nikdy nesmí zastavit a mezi výslovně jmenovaným majetkem byl právě Bezděz. Šlechta však tento zákoník nikdy nepřijala a neuznala, neboť omezoval její práva. Sám Karel rád na Bezdězu pobýval a v roce 1366 se svým purkrabím založil Velký rybník, jenž byl později na počest Karla Hynka Máchy pojmenován Máchovo jezero.

Těžko dobytný hrad

Když se ujal vlády Karlův syn, Václav IV., nerespektoval otcův zákoník, takže hrad věnoval svému bratranci moravskému markraběti Prokopovi za pomoc proti Zikmundovi a bouřící se šlechtě. Zikmund se pokusil hrad dobýt, což se mu nepovedlo, takže se rozhodl ho získat lstí. V rámci husitských válek se Bezděz stal nejmocnější oporou katolické církve na severu Čech. Během celých husitských válek nebyl hrad dobyt a husité se o jeho dobytí ani nepokoušeli.

Rudolf II. se rozhodl bezdězskou zástavu zrušit a hrad odprodal Janu z Vartenberka. Hrad opět měnil majitele a po bitvě na Bílé Hoře byl zkonfiskován a prodán Albrechtovi z Valdštejna. Krátce před převzetím hradu Valdštejnem byl Bezděz poprvé doby a vypálen. Na počátku devatenáctého století se z hradu stala zřícenina, ale na své oblibě neztratil ani v době romantismu, kdy se zříceniny staly hodně vyhledávanými. S Bezdězem souvisí i působení básníka Karla Hynka Máchy.

Bezděz se po druhé světové válce dostal do rukou československého státu a v roce 1953 převzala hrad Státní památková péče. Bezděz se i přes svůj současný stav řadí k nejvýznamnějším památkám ČR. Jde o nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II. Prohlídka se dá absolvovat s průvodcem nebo samostatně s textem.