Čínské jeskyně Mo-kao

Čínské jeskyně Mo-kao

Čína nemá pouze bohatou historii, ale obdivovat můžeme také přírodní památky. Turisty z celého světa lákají rozmanité jeskyně. Jedny z nejnavštěvovanějších čínských jeskyň jsou Mo-kao. Jeskyně Mo-kao jsou také známé jako Jeskyně tisíce Buddhů či Tunchuangské jeskyně.

Založeno díky vizi jednoho z mnichů

Jeskyně Mo-kao jsou v zásadě velice rozsáhlým komplexem jeskynních staveb v čínské provincii Kan-su. Najdeme je zhruba 25 kilometrů od města Tun-chuang. Osídlení zdejší oblasti se datuje již do starověku, kdy oblast ležela na jedné z důležitých křižovatek známé hedvábné stezky. Díky tomu se jeskyně Mo-kao staly poměrně důležitým buddhistickým centrem.


Podle místní tradice měl jeden z místních mnichů vizi tisíce Buddhů. Začátek hloubení jeskyní se datuje k roku 366 a počet jeskyní se vyšplhal na více než jeden tisíc. Vyhloubené jeskyně sloužily mnichům jakožto ubytovací i meditační místnosti. S ohledem na umístění na hedvábné stezce sem proudily davy poutníků a obchodníků. Počet obyvatel jeskyní postupem času narůstal. Nakonec narostl natolik, že se na dlouhou dobu dá hovořit o jednom z nejdůležitějších buddhistických center.

Foto:Flickr [CC BY 2.0], Wikimedia

O jeskyních se dlouhou dobu nevědělo

V jeskyních vznikla spousta rozmanitých textů, které však byly na počátku jedenáctého století zazděny a na dlouhou dobu ztraceny. Znovu byly texty objeveny až po téměř 900 letech, kdy je v roce 1900 našel taoistický mnich Wang Jüan-lu. Pokud se ptáte, proč buddhističtí mniši jeskyně opustili a zapečetili, pak odpovědí je hrozba, kterou představovali nebezpeční muslimští a tibetští nájezdníci.

Poutníci a mniši, kteří v jeskyních přebývali, kreslili po stěnách malby, které nesloužily jen k obyčejnému ozdobení stěn, ale také měly určitou funkci při vyvolávání vizuálních představ během meditací.

Foto:[GFDL, CC-BY-SA-3.0 or CC BY-SA 2.5-2.0-1.0], Wikimedia

Nástěnné malby v jeskyních zabírají plochu až 42 tisíc metrů čtverečních. Místní umělci se také postarali o vytvoření více než dvou tisícovek soch, které byly dokonce barvené. Sochy zachycují skutečné postavy i fantastické bytosti. K nejvýznamnějším objevům v jeskynním komplexu jednoznačně patří kopie Diamantové sútry z roku 868. Jde o nejstarší dochovanou ručně tištěnou knihu na celém světě. Kniha byla vytištěna za pomoci dřevěných matric a jejím autorem je Wang Ťie.

V jeskyních se nesmí fotit s bleskem

Když člověk vstupuje do jeskyní Mo-kao, určitě si všimne tabule, na které se nachází informace o zákazech. Určitě zde nebudeme vypisovat všechny, ale za zmínku rozhodně stojí zákaz sedání či lehání na zábrany. Do jeskyní se také nesmí nosit fotoaparáty a zvláště zakázáno je focení s bleskem. Brát si s sebou nemůžete ani věci, u nichž hrozí jejich otření o stěny a tím pádem zničení malby.

Foto:Zhangzhugang  [GFDL or CC BY-SA 4.0-3.0-2.5-2.0-1.0], Wikimedia

Do jeskynního komplexu nesmí ani děti menší 140 centimetrů. Celkově se můžete podívat do čtyřicítky jeskyní, které jsou ovšem přístupné pouze v doprovodu průvodce. Průvodce si bere skupinu návštěvníků maximálně do 12 jeskyní a každý den se výběr jeskyní mění. V obchodě se suvenýry se dají pořídit pohledy, plakáty či knihy s fotografiemi z těchto míst. Poměrně populární jsou i kopie jeskynních nástěnných maleb, které podle předlohy vytváří místní umělci.

Právě díky kulturní hodnotě byl jeskynní komplex Mo-kao zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1987. Pro veřejnost se jeskyně staly přístupné teprve v roce 1949. V současné době se však jedná o jedno z vysoce navštěvovaných míst poutníků a turistů z celého světa. Nástěnné malby se podařilo dochovat ve skvělém stavu i díky tomu, že nebyly vystaveny dennímu světlu, takže jeskyně nejsou vůbec osvětleny. Průvodci a návštěvníci kvůli tomu používají pouze baterky, které mohou používat jen krátkou chvíli.