Červená pevnost v Indii

Červená pevnost v Indii

Vydáte-li se do Indie a na seznam míst, která určitě musíte navštívit, připíšete Red Fort neboli Červenou pevnost ze seznamu UNESCO, nedivte se, až vás místní budou posílat vícero směry. Červené pevnosti jsou totiž v Indii hned dvě, obě stejně významné a monumentální, od sebe vzdálené celých dvě stě kilometrů. Zatímco jedna stojí v dnešním hlavním městě, Novém Dillí, druhá má své čestné místo v Ágře, pouhé dva a půl kilometru od slavného Tádž  Mahalu.

Původní pevnost v Ágře

Méně známá pevnost v Ágře byla vzorem pro slavnější pevnost v Dillí. Její výstavba začala o téměř století dříve a původně měla sloužit jako vojenská pevnost. S takovým záměrem ji začal v roce 1565 císař Akbar Veliký budovat. Pod vedením Akbara a jeho následovníků však vyrostlo v Ágře panovnické sídlo nebývalých rozměrů, obehnané vysokými zdmi z červeného pískovce. Ten dal pevnosti její jméno. Hradby dosahují délky 2,5 kilometru po celém obvodu a nezřídka sahají až do výšky 21 metrů.


Příkop, který hradby lemuje, býval kdysi naplněný vodou, dnes už byste ji tam hledali marně.  Za hradbami se ukrývá obrovský komplex budov, jakési město uvnitř města. Velkou část z nich nechali vystavět Mughalové a jedná se o císařské budovy, paláce, mešity a správní budovy. Odtud řídli císaři celou zemi, Červená pevnost v Ágře byla tedy svého času sídlem panovníka, a tedy nejdůležitější pevností v Indii. Celý komplex je ukázkou unikátního stylu architektury Shahjahani, který v sobě spojuje perské, indické a evropské umění.

Menší část pak přistavěli až Britové během 19. století jako kasárna. Jediná tato část není v současné době přístupná veřejnosti, jinak se celá pevnost, zapsaná v roce 1983 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, těší velkému zájmu turistů.

Vrchol mughálské architektury

Vstupní branou do útrob pevnosti je mohutná Amar Singhova brána, za kterou se vám otevře až pohádkový svět indických císařů. Impozantní jsou soukromé paláce i jejich manželek i dcer. Za pozornost stojí zejména palác pro ženy Džahángírí Mahal z roku 1570. Před ním najdeme velkou mramorovou kašnu, v níž se ve vodě s okvětními plátky růží údajně koupala císařovna Núrdžahán. Velkým přínosem pro komplex Červené pevnosti byl jeden z nejslavnějších císařů Mughalské říše, Šáhdžahán.

Ten vnesl do staveb svůj oblíbený bílý mramor a zanechal po sobě hned několik překrásných staveb. Jedná se zejména o Chás Mahal, soukromý císařův palác z roku 1636 s mramorovou síní a pestře vymalovaným stropem. Palác doplňují po stranách dva pavilony se zlatými, zajímavě tvarovanými střechami. Ty nechal Šáhdžahán vystavět pro své dvě dcery. Palác obklopuje zahrada v perském stylu. S císařem Šáhdžahánem je spojená také dvoupodlažní oktagonální věž Musamman Burdž.

Právě v ní byl panovník uvězněn ve stáří, když se ho jeho synové pokoušeli připravit o moc. Z věže měl krásný výhled na hrobku své milované ženy, kterou jí nechal sám vystavět. Mluvíme o slavném Tádž Mahalu. Dalšími stěžejními místy komplexu Červené pevnosti jsou známé mešity, například Motí Masdžid  neboli Perlová mešita. Své jméno získala po bílém mramoru, ze kterého bylo vystavěno do daleka zářící průčelí. Za zmínku stojí také audienční síně císařů. 

Zatímco Díván-e Chás byl sál, který sloužil k soukromým audiencím a byl přepychově zdobený stejnou technikou jako Tádž Mahal, tedy technikou „pietra dura“ provedenou inkrustací. Naproti tomu Díván-e Ám byl sálem veřejného slyšení, místem k přijímání oficiálních návštěv.

Červená pevnost v Novém Dillí

Císař Šáhdžahán se v okamžiku, kdy se Dillí stalo hlavním městem místo Ágry, rozhodl přestěhovat své sídlo, a aby nepřišel o honosný palácový komplex, nechal zbudovat podle jeho vzoru v Dillí nový. Červená pevnost v dnešním New Dillí vyrostla na základech dřívější pevnosti Salimgarh. Vnitřní uspořádání pevnosti v Dillí velmi zřetelně kopíruje pevnost v Ágře a mísí v sobě architektonické styly i jiných národů, je však geometricky přesnější a symetričtější.

Hlavním patronem její výstavby byl až Šáhdžahánův nástupce Aurangzéba. Jednotlivé paláce v pevnosti byly propojeny vodním kanálem Nahr-i-Behisht, Rajská řeka, který plnil také funkci jakéhosi osvěžovače vzduchu během horkých dní. Zajímavostí je, že v Červené pevnosti v Dillí najdeme stejné stavby jako v pevnosti v Ágře – narazíte tady na Perlovou mešitu, ale také třeba na soukromou i veřejnou audienční síň. Červená pevnost v Dillí byla na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsána roku 2007.

Mohutné hradby obou indických „červených pevností“ v sobě ukrývají krásné architektonické památky, ze kterých na vás dýchne zašlá sláva indických císařů a jejich smysl pro krásu a dokonalost.