Bosenské pyramidy
Být ve hře Chcete být milionářem, mohli bychom dostat zapeklitou otázku:
Bosenské pyramidy jsou a) senzace, b) podvod, c) omyl, d) historický přelom. Odpověď by však nebyla ani trochu jednoduchá a nejspíš by nám s ní nepomohla ani jedna nápověda. Jedni totiž v souvislosti s tímto místem už horečně přepisují dějiny, jiní si ťukají na čelo.
Kopec nedaleko bosenského středověkého královského městečka Visoko budí pozornost. Podíváme-li se na něj, zjistíme, že má proč. Jeho pyramidovitý tvar je velmi zajímavý a není divu, že když se po bližším zkoumání zjistilo, jak pravidelné jsou jednotlivé stěny a navíc orientované na světové strany, vyvolalo to pochyby o tom, zda mohla něco takového vytvořit pouze příroda. V roce 2005 se strhla obrovská lavina spekulací o tom, že se jedná o ukrytou kamennou pyramidu starou 12 000 let. Velmi oddaným a horlivým propagátorem této myšlenky je bosenský spisovatel a amatérský archeolog Semir Osmanagić, které mu se v této souvislosti přezdívá, poněkud posměšně, bosenský Indiana Jones.
Kopec Vysočica se nachází asi 30 kilometrů od Sarajeva a dosahuje výšky 212 metrů. Pokud by pod sebou skutečně ukrýval pyramidu, jednalo by se o suverénně nejvyšší pyramidu na světě, vezmeme-li v úvahu, že Cheopsova pyramida v Egyptě, dosud uznaná za nejvyšší kamennou stavbu starověku, dosahuje výšky necelých 140 metrů. Osmanagić je přesvědčen, že bosenskou pyramidu vybudovali starověcí Ilyrové a zasvětili ji bohu Slunce. Dokonce podle něj existují v její blízkosti další dvě, menší – pyramida Měsíce a pyramida Dragon. Zprávy o pyramidách jsou vodou na mlýn místním lidem i válkou zdecimovanému hospodářství, které se jen pomalu zvedá na nohy. Kdejaký podnikavec si zde rozjel byznys s tématikou pyramid, a tak se zde můžete ubytovat v hotelu Sluneční pyramida, kde si pochutnáte na jídle servírovaném na trojúhelníkových talířích. I jednotlivci se velmi rychle novému a nemálo výnosnému trendu přizpůsobují, například výrobou suvenýrů. V místních obchůdcích zakoupíte nejen malé pyramidky z hlíny či dřeva, ale také upomínkové předměty ve formě flétny, trepek, píšťalek, pralinek a triček. Že by pyramida neexistovala, si místní vůbec nepřipouštějí. A tady tkví kámen úrazu.
Osmanagić v spolupráci s několika nadšenými odborníky, archeology a geology z několika států sice už několik let provádí výzkumy, které podle něj přinášejí nezvratné důkazy o existenci pyramidy, oficiálně však nic takového potvrzeno nebylo. Osmanagić měl nalézt kamenné bloky, zbytky jednotlivých stupňů pyramidy, ohlazené pískovcové desky a podzemní labyrint chodeb, jejichž průzkum komplikují závaly. Z vědeckých kruhů však nikdo další, kromě Osmanagićových spolupracovníku, toto nadšení nesdílí. Spíše to vypadá, že některé z vykopávek jsou prostě jen podvodně nastrčeny a Osmanagić čelí obvinění, že svými neodbornými pracemi ničí a znehodnocuje skutečné naleziště. Prolínalo se tam totiž během staletí pět odlišných neolitických kultur, jsou tam illyrské a římské stavby, středověké nekropole a Vysoko bylo ve 14. a 15. století královskou metropolí. Archeologických nálezů je zde tedy i bez teorie o pyramidě víc než dost. Za Osmnagićem však stojí i bosenská vláda, které se myšlenka, že Bosna stojí u zrodu evropské civilizace, samozřejmě velice zalíbila. Z místa se stala vyhledávaná turistická atrakce, z výzkumných prací, na které byli najímáni dobrovolníci, zábavná podívaná pro veřejnost.
Skuteční odborníci však podotýkají, že před 12 000 lety se v těchto oblastech a vůbec v celé Evropě stavěly maximálně tak nedokonalé chatrče, zatímco většina obyvatel žila v jeskyních, a celou teorii o bosenských pyramidách označují za holý nesmysl. Jiní připouštějí, že snad kopec, který je svými pravidelnými tvary skutečně zajímavý, zaujal i naše předky, a tak jej nějakým způsobem upravili do ještě dokonalejšího tvaru. Stoupenci pyramid pak ještě přikládají pod již tak dost rozhořený oheň zprávy o tom, jak se pomocí měření podařilo zachytit z vrcholku pyramidy proudící energii o kmitočtu 28 kHz. Pobyt pod pyramidou má mít velmi pozitivní vliv na lidské zdraví a nalezené použité materiály jsou tvrdší než beton. Podle Osmanagiće jsme žili ve lži a je načase přepsat dějiny. Vypadá to však, že se nic takového bosenskému Indianu Jonesovi nepodaří. I když kdo ví, jaká tajemství kopec Visočica pod povrchem ukrývá.