Aokigahara – les sebevrahů v Japonsku
Česká republika má Nuselský most, Kalifornie Golden Gate Bridge a Japonsko Aokigaharu. Ano, zdánlivě nenápadný les na úpatí posvátné hory Fuji je každoročně cílem, tedy definitivním cílem, asi stovky Japonců. Průměrně takový počet lidí tam rok co rok skoncuje se svým životem. A tak se sem hojně sjíždějí nejen tito nešťastníci, ale překvapivě i mnoho, zřejmě poněkud morbidně založených turistů.
Děsivá historie
Hustý les Aokigahara je místem, kam jen stěží pronikne sluneční svit, kmeny stromů jsou obrostlé mechem a zemi pokrývají nekonečné koberce z kapradí. Toto temné místo má stejně temnou minulost. Již ve středověku byl les spojován s různými démony a přízraky a později byl místem k vykonávání poněkud morbidní tradice – tzv. ubasute. Pochází z dob hladomoru, kdy bylo nemyslitelné živit svoje staré rodiče, a tak je jejich potomci odváděli do hlubokých lesů a nechali je tam zemřít. K tomuto nechutnému činu si vybírali velmi často právě Aokigaharu. Les má také pověst místa, kde žije velmi málo živočichů a přestávají zde fungovat kompasy, mobilní telefony či GPS navigace. Tento fenomén má však jednoduché vysvětlení. Půda zde obsahuje velké množství magnetických prvků, které mají na tyto přístroje neblahý vliv.
Temné Moře stromů
Jako by toto místo nebylo již tak dost prapodivné, nebo možná právě proto, zvolil si ho jako pozadí své knihy japonský spisovatel Seichō Matsumoto. Název knížky v překladu znamená Temné Moře stromů, právě tak se totiž říká středu lesa Aokigahara. Jedná se o spletité bludiště, kde je velmi snadné se ztratit. Hrdinové románu, nešťastně zamilovaná dvojice, si právě toto místo vybrala k dobrovolnému ukončení svých životů. Kniha vyvolala podobný sled událostí jako kdysi Goetheho Utrpení mladého Werthera. Japonci začali houfně následovat své oblíbené hrdiny z románu a odcházeli do nitra lesa spáchat sebevraždu. Na tomto místě je možná zapotřebí zmínit, že sebevražda se prolíná japonskou historií jako zlatá nit a dobrovolný odchod ze světa je považován za velmi důležitý. Stačí vzpomenout na samuraje či kamikadze.
Lov mrtvol
Každoročně pořádá japonská vláda ve spolupráci s policií, hasiči a dobrovolníky „lov mrtvol“. Ten má za úkol pomáhat les vyčistit od tlejících těl, kterých se tam najde 50 – 70 ročně. Toto číslo nám však nedává přesnou představu o počtu sebevrahů, mnohá těla se v hlubokém nepřehledném lese prostě ztratí a zrakům „sběračů“ uniknou. Aby zemřelí našli patřičný klid, pořádají se v lese také buddhistické obřady. Kromě této akce se vláda snaží počet mrtvých snížit výstražnými cedulemi, které příchozí nabádají, aby si svůj čin pořádně rozmysleli, protože život je krásný:
„Život je cenný dar od rodičů. Ještě jednou si zkuste vzpomenout na svoje rodiče, sourozence, děti. Nemusíte se trápit sami, vyhledejte pomoc.“
Turistický cíl
Ač se to mnohým může zdát neuvěřitelné, les Aokigahara je poměrně častým cílem turistů, kteří touží vidět toto místo na vlastní oči a kteří možná doufají, že narazí na některou z mrtvol. Vydat se mohou buď některou ze stezek, které lesem vedou, nebo vyrazit hlouběji do lesa na vlastní pěst. Aby předešli tomu, že se ztratí a sami se stanou jedněmi z těch, kteří z lesa nevyjdou živi, značí si cestu hustým porostem různými barevnými provázky. Těmi se les jen hemží. Na co tady ale narazíte téměř všude, jsou pozůstatky po zesnulých – kabelky, peněženky, hřebeny, oblečení… Občas se najde i stan, ve kterém zřejmě nerozhodný sebevrah přečkával, než se k činu odhodlal. Z tohoto důvodu je les cílem i takových jedinců, kteří od procházky očekávají cenné nález, které by mohli ještě použít či zpeněžit.