Africké hrady z bláta

Státy Benin a Togo si obvykle pamatují jen ti, kteří rádi luští křížovky. Přesto jsou tyto africké ministátečky svým způsobem unikátní. Jejich nezajímavá poloha je téměř úplně uchránila před cizími vlivy a proto tu dodnes přežily některé autentické zvyky a tradice. Jednou z nich je i stavění obřích domů ze slámy a bláta.

Až příště budete bloudit prstem po mapě afrického kontinetu, najděte si Ghanu, Nigérii a Burkinu Faso. Právě mezi těmito dvěma státy je vklíněno malé území, které státní hranice rozdělila na Togo a Benin. Většina obyvatel však patří k jednomu kmeni se stejnými tradicemi a zvyky. Jen v Beninu si místní říkají Betammaribé a v Togu zase Tamberma. Hranice mezi státy ve skutečnosti existuje jen  na mapě, i když většina obyvatel si matně uvědomuje, že území vládnou dva různí prezidenti. Úředním jazykem je francouzština a právě kolonisté označili místní obyvatele souhrnným názvem Somba, který jim už v mnoha turistických průvodcích zůstal.

Na dostřel šípu...

Největší turistickou atrakcí této oblasti jsou bezpochyby obrovské hliněné domy Tata Somba, které leží v Togu blízko u hranic s Beninem. Mohou mít i několik pater a pohodlně se v nich ukryje celá rozvětvená rodina i se svými zásobami a domácími zvířaty. Hliněné domy v Togu jsou vlastně takové malé pevnosti. Leží od sebe na vzdálenost dostřelu šípu a pomáhali místních obyvatelům přečkat nájezdy otrokářů. Bytelné domy mohli své obyvatele chránit mnoho týdnů a útočníci často raději odtáhli s nepořízenou. Ty nejlepší hrady z bláta mají navíc i vlastní studnu, tak čeho se bát?

Otrokáři byli jedinými cizinci, kteří čas od času k Sombům zavítali. Křesťanští misionáři i vyznavači Alláha nepovažovali tento vzdálený a ničím nezajímavý kousek země za hodný pozornosti. Je tu vlastně jen polopoušť a hrstka domorodých obyvatel zabývajících se pastevectvím. Proč se tedy namáhat?

Jak se staví z hlíny?

Výstavba hliněných hradů v Togu je velmi jednoduchá, ale překvapivě účinná. Nejde o mrtvé stavby, místní je dodnes obývají a opravují. Konstrukci tvoří několik dřevěných latěk nebo větví, podle toho, co je zrovna po ruce. Tato kostra se poté obalí bahnem smíchaným se slámou. Staví se v období sucha, aby domy rychle vyschly a zpevnily se. Nakonec se povrch naimpregnuje vrstvou dobytčího trusu a speciální šťávou z ovoce. A je hotovo.

Konstrukce domu vydrží dlouhá léta, i když o jeho stěny je třeba pečovat. Po každém období dešťů je třeba celou stavbu nově nahodit a průběžně kontrolovat pevnost kostry. Je to nutné, protože domy z bláta mohou mít i několik pater, přičemž v tom nejvyšším se nacházejí ložnice a sýpky. To chrání obyvatele a jejich zásoby před čtyřnohými i dvounohými zloději. Střední patro je vyhrazeno kuchyni s otevřeným ohništěm a místnostem pro výrobu oblíbeného čirokového piva, přízemí patří domácím zvířatům. Uvnitř je velmi příjemně i v horkých letních měsících. Jakmile dům z bláta doslouží, ihned se na jeho místě postaví nový. Materiálu je všude dost a jednotlivé rodiny si navzájem pomáhají.

Skutečně „autentický“ zážitek

Hrad Tata Somba je zaštiťován mezinárodní organizací UNESCO, což se mimo jiné podepsalo na hojném přílivu turistů. A místní obyvatelé se z toho snaží vytěžit maximum. Chcete si nafotit autentické oltáříky určené pro obětování zemských duchům? Zaplaťte. Zaujala vás polonahá krasavice opírající se o hliněnou nádobu s vodou? Klidně vám zapózuje pro objektiv a třeba poskytne i službu navíc, jen když vytáhnete bakšiš. Dav náruživých obchodníků a zaručeně spolehlivých turistických průvodců vám prohlídku také zrovna nezpříjemní. Autentický zážitek tu tedy bohužel nenajdete. Úchvatnou ukázku funkční domorodé architektury však ano. A to za návštěvu určitě stojí.