Nejextrémnější obydlená místa na Zemi

Všude dobře, doma nejlíp. Tak zní klasické přísloví, které má v mnoha jazycích po celém světe své ekvivalenty. Otázkou je, zda si tohle opravdu myslí třeba i lidé žijící na nejextrémnějších místech naší planety. Pojďme se společně podívat na některá z nich.

Nejchladnější

Za nejchladněji trvale osídlené místo na světě je považována vesnička Ojmjakon v ruském Jakutsku, kde bylo v roce 1926 naměřena teplota – 71 °C a celkově jsou zde teploty během roku velmi nízké. I během léta klesá teplota pod bod  mrazu a maximální teplota třeba v lednu je – 16,5 °C. Ne nadarmo se tedy tomuto místu říká sibiřský pól chladu.

Na tomto od civilizace odříznutém konci světa žije kolem 750 obyvatel, kteří se museli naučit žít v souladu s krutými klimatickými podmínkami. Když klesne teplota pod – 50 °C, nechodí děti do školy, ale jinak zde běžný život funguje i v těch největších mrazech. Veškeré zásoby všeho, co k tady k životu potřebují, lidé buď dovážejí, nebo sami vyrábějí. Život v krušných mrazivých podmínkách je naučil například zužitkovat téměř beze zbytku celého soba.

Nejteplejší

Pojďme se raději trochu, nebo spíš pořádně, zahřát a podívat se do nejteplejšího obydleného sídla. Toto prvenství ještě donedávna drželo etiopské město Dallol, které leží uprostřed pouště a dostupné bylo pouze velbloudími karavanami.

Od roku 2005 je však město opuštěné, a tak prvenství přebírá slavná Mekka v Saudské Arábii. Maximální teploty se zde od května do září pohybují okolo 50 °C a v době, kdy do města proudí miliony poutníků, málokdy klesnou pod 40 °C. Tyto vysoké teploty neblaze přispívají k početným úmrtím v tlačenici při každoroční muslimské pouti do Mekky.

Nejdeštivější

Nejdeštivějším obydleným místem na světě je Cherrapunjee v Indii. Průměr ročních srážek zde činí 12 000 mm za rok, přičemž v období extrémních červencových monzunových dešťů šplhá až na 26 400 mm, což znamená více než 260 hektolitrů vody na každý metr čtvereční! Obrovským paradoxem tohoto „mokrého města“ však je, že trpí nedostatkem pitné vody a místní obyvatelé jsou nuceni vydávat se na míle daleko k jejímu získání.

Nejsušší

Naopak za nejsušším sídlem na světě nemusíme až tak daleko. Nachází se v Egyptě a jedná se o známé město Asuán. Každých deset let tam naprší pouze pár milimetrů srážek, někdy však ani to ne. V některých osadách lze dokonce narazit na domy, které nemají střechy, protože prostě nejsou potřeba. Asuán je nejen extrémně suchý, ale také je to jedno z nejteplejších míst v Egyptě.

Největrnější

A hurá na Nový Zéland a jeho hlavního města Wellingtonu. To je totiž největrnějším trvale obydleným místem na světě, a to zejména z důvodu celoroční tlakové níže. Průměrná rychlost větru je v tomto městě 29 km/h, což Beaufortova větrná stupnice klasifikuje jako čerstvý vítr. Podle statistik World Meteorological Organization ve Wellingtonu fouká 322 dnů v roce a nejsilnější naměřený vítr zde v nárazech dosahoval až 248 km/h. Větrné podnebí Wellingtonu je využíváno pro hojnou výstavbu větrných elektráren.

Nejodlehlejší

Ostrov Tristan da Cunha bychom našli na jihu Atlantského oceánu a je to nejosamělejší obydlené místo na světě. Nachází se 2429 km od ostrova Svaté Heleny (nejbližšího obydleného místa) a 2805 km od Kapského Města (nejbližší obydlené místo na pevnině).

Je to vlastně jedna velká činná sopka, která má základnu 3700 metrů pod mořskou hladinou a naposledy vybuchla v roce 1961. Tehdy se obyvatelé ostrova uchýlili do Velké Británie, ale v roce 1963 se zase téměř všichni na svůj rodný ostrov vrátili. Tristan da Cunha má asi 270 obyvatel, kteří se živí převážně farmařením nebo lovem mořských raků.

Nejvýše položené

Maximální hranice nebo také "vertical limit" lidského přežití je kolem 6000 metrů nad mořem. Žít trvale nad výškou 5500 metrů lidé mohou, ale je pravděpodobné, že budou trpět postupným zhoršováním fyziologických funkcí, které nakonec vede ke smrti.

La Rinconada v peruánských Andách je tedy se svými 5100 m.n.m. suverénně nejvýše položeným obydleným místem na Zemi a skutečně extrémním místem pro život. Tato výška znamená trvalý nedostatkem kyslíku, přesto zde žije kolem 30 000 obyvatel. Pravda, většina z nich sem přijíždí na sezónní práce ve zlatých dolech na několik měsíců v roce, zůstává zde však i nepočetné trvalé obyvatelstvo.

Nejníže položené

Dostáváme se do města, které úspěšně bojuje o nejstarší osídlené místo světa, pyšnit se však může už jedním uznaným prvenstvím, a tím je nejníže položené osídlení na světě. Nejedná se o žádné, jinak bezvýznamné město, ale o Jericho, zelenou oázou v údolí Jordánu ležící 30 km východně od Jeruzaléma, 7 km západně od břehu řeky Jordánu a 10 km severně od Mrtvého moře. A právě poloha na samotném dně údolí řeky Jordán je tolik významná, je to totiž neuvěřitelných 250 m pod hladinou moře!