Zámek Kozel – místo k uctívání bohyně lovu

Zámek Kozel – místo k uctívání bohyně lovu

V západních Čechách najdeme klasicistní lovecký zámek z osmnáctého století, který si nechal postavit nejvyšší lovčí Království českého Jan Vojtěch Černín z Chudenic. Na jeho reprezentační lovecké sídlo se na hony sjížděla šlechta z celých Čech.

Oblíbené místo svateb i promocí

Klasicistní zámek Kozel leží v Plzeňském kraji asi patnáct kilometrů od Plzně. Nejbližší obcí jsou dva kilometry vzdálené Šťáhlavy. Zámek je v současné době ve vlastnictví státu a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Od roku 1958 je chráněn jakožto kulturní památka České republiky. V současné době je zámek přístupný veřejnosti a jedná se o jednu z nejnavštěvovanějších památek v celých západních Čechách.

Na zámku se odehrávají civilní i církevní svatby, ale objekt je také využíván na slavnostní akce Západočeské univerzity, která zde koná promoce. Během prohlídky můžete obdivovat hlavně původní mobiliář zámku, který vytváří dobrou představu o zařízení loveckých zámků a letních sídel šlechty na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.

Foto:Josef Špiller [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Postaveno na konci osmnáctého století

Kozel, nechal vystavět Jan Vojtěch Černín pod vedením pražského stavitele Václava Haberditze na konci osmnáctého století. Výstavba se konkrétně datuje do období mezi lety 1784-1789. Jde o čtyřkřídlou budovu okolo vnitřního obdélníkového nádvoří. Stavba byla zkonstruována podle návrhu českého architekta italského původu Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Doplněna byla o kapli, jízdárnu, lokajnu a konírnu. Na vyzdobení interiéru se také významně podílel pražský malíř Antonín Tovora, který vyzdobil plochy stěn většiny zámku technikou al secco.

Foto:Hadonos [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Kolem zámku najdete rozsáhlý park, který má přibližně čtyřicet hektarů. Zámecký park bývá často přirovnáván v některých detailech ke slavnému vídeňskému Schönbrunnu. Zámek byl budován jako venkovské sídlo šlechty. Jedná se o ojedinělou klasicistní stavbu na našem území, kde se vedle domácích uměleckých tradic projevuje také francouzský vliv období Ludvíka XVI.

Název podle starého slovanského rituálu                                                                       

Název zámku je pro někoho možná trochu zvláštní. Jaký je tedy původ názvu? Za něj zámek podle pověsti vděčí starému pohanskému zvyku Slovanů. Ti totiž právě v těchto místech obětovali kozla v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úlohu. Místo, kde dnes stojí zámek, bylo osídleno ještě před příchodem slovanských kmenů.

Foto:Josef Špiller [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Okolí dnešního zámku tvoří poměrně rozsáhlý přírodně krajinářský park, který je dílem Františka Xavera France. Během červnové prohlídky se dá spatřit liliovník tulipánokvětý, jehož květy připomínají tulipány.

Zámek dokáže okouzlit jednoduchostí

Zámek může překvapit určitou jednoduchostí, která je zde z několika důvodů. Stavebník zámku byl ovlivněn myšlenkami francouzského filozofa Jeana Jacquese Rousseau, který hlásal návrat k přírodě a budování venkovských sídel. Kozel měl zároveň pouze sloužit jako ubytovací zařízení pro majitele a hosty při pravidelných loveckých sešlostech. Původní majitel Jan Vojtěch Černín zemřel v roce 1816, a jelikož jeho dvě manželství zůstala bezdětná, odkázal zámek i se šťáhlavským panstvím svému prasynovci hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn-Vartenberkovi.

Foto:Michal Ritter [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Na zámku zůstal částečně zachovaný původní mobiliář a v každé místnosti návštěvníci mohou obdivovat klasicistní kamna zdobená rostlinnými motivy. V kamnech se na Kozlu topilo z nádvoří, aby panstvo nebylo vyrušováno služebnictvem. Do reprezentačních místností se pak vcházelo přes vstupní halu s malými zvonky u stropu. Každý ze zvonků měl jiné ladění, aby služebnictvo rovnou zjistilo, do kterého pokoje má zamířit.

Návštěvníci si mohou vychutnat prohlídku tří okruhů. Prvním z nich je zámek, kde si prohlédnete interiérovou expozici evokující atmosféru a vývoj bydlení od rokoka až po napoleonský empír. Prohlídka zámeckého okruhu trvá tři čtvrtě hodiny. Druhým okruhem je jízdárna, v níž se nachází expozice plastik z devatenáctého století z fondů Národní galerie a obdivovat můžete i renesanční tapiserie. V prvním patře se pak nachází příležitostné výstavy grafiky, kreseb a fotografií. Třetí možností je 13. komnata zámku, kde budete provedeni oživenou tajemnou postavou – skřetem Radoušem.




Aktivity v okolí

Rabí – hrad, u kterého přišel Jan Žižka o druhé oko

Hrad Rabí je jedním z těch, které jsou v povědomí široké veřejnosti. Je to způsobeno tím, že je poměrně populární osobnost husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, který ...

Národní kulturní památka Horšovský Týn

Město Horšovský Týn je třetím největším městem okresu Domažlice. Protéká jím řeka Radbuza a již od roku 1953 jde o městskou památkovou rezervaci díky kráse a zachovalosti hi...

Zřícenina hradu Přimda

Nejstarší známý kamenný hrad na území České republiky se jmenuje Přimda a do dnešních časů se dochoval pouze jako zřícenina. Přimdu najdete nad stejnojmenným městem, které s...

Gutštejn je známý i z pohádek

Hrad Gutštejn již delší dobu nefunguje a momentálně je pro návštěvníky uzavřen, protože se hledá způsob, jak historickou památku ukázat návštěvníkům, ale zároveň zachovat be...

Jeden z mála vodních hradů – Švihov

Vodních hradů se v České republice příliš mnoho nenachází a Švihov nalézající se na západě Čech je jedním z nich. Významný zakladatel Půta Vodní hrad Švihov najd...