Rozlehlá zřícenina hradu Helfštýn

Jeden z největších hradů v českých zemích se jmenoval Helfštýn. Ovšem do dnešních časů se z kdysi mohutného hradu dochovala pouze rozlehlá zřícenina. Zříceninu najdete přibližně tři kilometry na jihovýchod od Lipníka nad Bečvou nad obcí Týn nad Bečvou. Od roku 1958 jde o kulturní památku České republiky.

Protiprávně postavený hrad

Hrad byl založen na začátku čtrnáctého století, ovšem k založení došlo protiprávně. Počátky hradu se odhadují přibližně mezi lety 1306 až 1312. Za jeho založením stál slezský šlechtic Friduš z Linavy, který hrad nechal vystavět na pozemcích drahotušského panství. To se samozřejmě nelíbilo vladaři Janu Lucemburskému, který hrad po trestné výpravě v roce 1312 Fridušovi z Linavy odebral a postoupil ho Vokovi z Kravař.

Vokův syn Ješek z Kravař následně vedl soudní spor s Čeňkem z Drahotuš, jenž argumentoval faktem, že hrad byl postaven na panství jeho rodu, ovšem Helfštýn zůstal i nadále v držení rodu z Kravař. Hrad byl velice výrazně rozšířen za Lacka z Kravař a Helfštejna. Hrad byl v roce 1444 odkoupen Vokem ze Sovince, ale o dvacet let později již byli majiteli panství Kostkové z Postupic. Od roku 1475 však Helfštýn vlastnil Vilém II. z Pernštejna.

Foto:Bjalek Michal [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Vlastníkem hradu byl i Petr Vok z Rožmberka

Příslušníci rodu Pernštejnů hrad nadále rozšiřovali a opevňovali. Postupem času hrad přešel do držení pánů z Ludanic a v roce 1580 hrad s Kateřinou z Ludanic vyženil slavný Petr Vok z Rožmberka. Ovšem ani za těchto majitelů hrad nezakrněl a byl i nadále rozšiřován. Z hradu se postupem času stala významná pevnost. V době Petra Voka z Rožmberka došlo ke zbudování reprezentativního renesančního dvoukřídlého paláce dle projektu italského architekta a představitele manýrismu Baldassara Maggiho.

Foto:Radim Holiš, Wikimedia Commons [CC BY-SA 3.0 cz], Wikimedia

V roce 1593 byl hrad zakoupen Hynkem Bruntálským z Vrbna, ale jeho rodu byl Helfštýn zkonfiskován po bitvě na Bílé hoře. Poté se hrad dostal do držení kardinála Františka z Ditrichštejna. Hrad i nadále sloužil jako vojenská pevnost, což platilo až do roku 1656, načež bylo rozkazem opevnění zrušeno a výzbroj transportována do Olomouce. V průběhu sedmnáctého století byl hrad poničen a chátral. V majetku Ditrichštejnů hrad zůstal až do začátku dvacátého století, kdy se z něj však stala zřícenina.

Od září 2017 nová záchranná akce

Zřícenina Helfštýna byla v průběhu devatenáctého století celkem často navštěvována a již krátce po polovině století byl uspořádán první vážnější pokus o zpřístupnění hradu veřejnosti. Ovšem se soustavnějšími zajišťovacími pracemi se začalo teprve v roce 1911. Po skončení druhé světové války byl hrad zařazen jakožto významná památka do kategorie státních hradů. Provedeny byly celkem rozsáhlé zajišťovací práce a v jejich rámci se uskutečnil systematičtější uměleckohistorický a archeologický průzkum objektu, jenž přispěl podstatným způsobem k objasnění minulosti.

Foto:Bjalek Michal [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Celý komplex tvoří v současné době řada staveb užitkových i fortifikačních. Hrad má pětici bran, mnoho bašt, věží a rozsáhlý systém vnitřního a vnějšího opevnění. Svoji rozlohou hrad patří k nejrozsáhlejším komplexům v celé Evropě. Od září 2017 byl zahájen dlouho očekávaný projekt Záchrany a zpřístupnění paláce hradu Helfštýn. Tím pádem je na dobu dvou let částečně omezen běžný provoz hradu. Po dobu nezbytně nutnou je zapotřebí uzavřít poslední – tj. palácové – nádvoří.

V poslední době byly zříceniny postupně rekonstruovány a koná se tu množství kulturních akcí. K nejznámějším se řadí setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Hrad Helfštýn spravuje Muzeum Komenského v Přerově. Na hradě byla zpřístupněna čtyři nádvoří, ale jak již bylo zmíněno, pracuje se na dalším zpřístupnění. Vstupné bylo v hlavní turistické sezóně ve výši 60 Kč pro dospělého návštěvníka.