Karlštejn se nachází také na Vysočině

Karlštejn se nachází také na Vysočině

Když se řekne Karlštejn, drtivá většina lidí si vybaví slavný hrad, který nechal postavit Karel IV. a na nějž podle pověsti měly ženy zapovězený přístup. Ovšem Karlštejn se nenachází pouze ve středních Čechách. S dalším Karlštejnem se totiž můžete setkat na rozhraní Vysočiny a Pardubického kraje a také jde o historickou památku.

Původně zde stála kaple, teprve poté zámek

Rokokový zámek leží v obci Karlštejn, jež leží přibližně dva kilometry na východ od městečka Svratka. Původní osada zde vznikla teprve v první polovině osmnáctého století, přičemž obydlí si tu tvořili dělníci z huti na blízké České Cikánce. Na místě, kde se dnes nachází zámek, byla první postavenou stavbou kaple svatého Jiljí, kterou nechala zbudovat Františka Rosalie Beatrix Berková z Dubé, což byla manželka Viléma Leopolda Kinského.


Kaple se dočkala vysvěcení v roce 1708, konkrétně podle záznamů došlo 20. září 1708 k posvěcení opatem hradišťského kláštera. Zámecká kaple byla zasvěcena křesťanským patronům myslivců. Sochy u oltáře zobrazovaly svatého Huberta a Eustacha. V roce 1776 pak nechal na místě vedle kaple postavit zámek jejich potomek hrabě Filip Kinský, majitel rychmburského panství. Stavba zabrala poměrně dost času – více než jedno desetiletí.

Foto:Michal Louč [GFDL or CC BY 3.0], Wikimedia

Po válce byl zámek znárodněn a sloužil i k rekreaci

Kolem zámku Karlštejn byla zřízena obora s jelení zvěří. V roce 1823 pak rychmburské panství včetně zámku zakoupil od Filipa Josefa Kinského za milion zlatých šlechtický rod Thurn-Taxisů. Ti Karlštejn začali využívat k účelům správy okolních lesů. Stejným způsobem zámek sloužil až do skončení druhé světové války.

Po válce následovalo znárodnění Karlštejna ve prospěch státu. Po znárodnění objekt převzala TJ Spartak Svratka, která zde opravila střechu a plánovala zřízení turistické noclehárny a obrazárny, k čemuž však kvůli nedostatku financí nedošlo.

Foto:Michal Louč [GFDL or CC BY 3.0], Wikimedia

Během období socialistického Československa pak zámek sloužil rekreačním účelům. Zámek Karlštejn se často nazývá střechou Evropy, protože je rozšířena pověra, že voda z jedné části střechy odtéká do Severního moře, zatímco ta druhá končí v Černém moři. Pravda je však jiná, protože všechna voda teče do řeky Svratky. Skutečné rozvodí leží přibližně o 300 metrů dále v lese. Od konce druhé světové války je nejasný osud oltáře i dalších památek.

Natáčení filmů, ale veřejnosti nepřístupné

Na zámku Karlštejn se natáčel historický film Temno natočený na námět stejnojmenného díla Aloise Jiráska. Kromě Temna se zde natáčela i pohádka O kominickém učni a dceři cukráře. Nelze nezmínit ani natáčení známého televizního seriálu Četnické humoresky. Zámek má jedno patro a tři křídla. Karlštejn je pokryt sedlovou střechou. V jednom z bočních křídel je umístěna již zmíněná kaple, zatímco ve druhém se v dřívějších dobách nacházela kuchyně. V blízkosti zámku souměrně s jeho osou najdete další dvě budovy, jež sloužily jako hospodářské stavení a konírna.

Foto:Bjalek Michal [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Zámek je v současné době nepřístupný pro veřejnost, ale v prodeji je turistická známka číslo 756. Přesto kdo na tento Karlštejn přijede, jistě nebude návštěvou zklamán. Zámeček sice nenabízí žádné expozice ani prohlídky, ale prohlídka zvenku se také vyplatí. Památka se navíc nachází v turisticky atraktivní lokalitě okolí Svratky a dá se odsud jet hned na několik turisticky zajímavých míst. V současné době zámek Karlštejn patří pražské společnosti Glacis Forte, která by se ráda postarala o jeho rekonstrukci.

Oprava začala v roce 2016 a skončit by měla v roce 2018. Měla by navrátit podobu co nejblíže té původní. V objektu by se po obnově měla objevit galerie vysočinských malířů a konat by se měly i prohlídky kaple či černé kuchyně.

Název zámku nemá žádnou spojitost s českým králem ani jeho slavným hradem stojícím nedaleko Berouna. Jméno má totiž původ v přeneseném pojmenování z nedalekého Zkamenělého zámku, který byl dříve označován jako Starý Karlštejn, jehož skalisko nazýval tehdejší německý lesní personál Kahlstein – holý kámen.