Westminster Abbey

Westminster Abbey

Na území Velké Británie bychom nejspíš těžko hledali místo, které by bylo více spjaté s Anglií, její historií, anglikánskou církví a samotnou monarchií. Kolegiátní chrám svatého Petra ve Westminsteru, tedy Westminsterské opatství, bylo a stále je již po staletí svědkem nespočtu korunovací panovníků, svateb příslušníků královské rodiny, a také je tím nejvznešenějším a nejdůstojnějším místem posledního odpočinku významných osobností dějin Anglie. Jeden z majestátních symbolů Londýna naplní každého návštěvníka posvátnou úctou, jen co vstoupí jednou ze dvou bran do nitra chrámu.


Kdysi dávno byla oblast Thorney Island pustá, obklopena močály, přesto na ní měla být v roce 616 postavena kaple, aby připomínala zjevení svatého Petra místnímu rybáři. Existence této kaple sice nebyla nikdy doložena, zcela jistě však na tomto místě před založením opatství stál benediktinský klášter, který podle legendy nechal založit v 7. století anglosaský král Sebert. Až král Eduard III. Vyznavač ho nechal v letech 1045 až 1050 přetvořit na opatství. Král tak tak stihl jeho vysvěcení 28. prosince 1065, týden potom totiž zemřel. Dnešní gotickou podobu opatství získalo až o dvě století později za vlády Jindřicha III. Plantageneta, který nechal původní opatství přestavět po vzoru evropských katedrál. Do přestavby vložil neuvěřitelné množství finančních prostředků a proslýchá se, že šlo o nejdražší církevní stavbu středověku. Ani jeho následník Jindřich VII. nezůstal pozadu a nechal přistavět kapli věnovanou Panně Marii. Kaple v pravoúhlém stylu s klenutou střechou byla vyzdobena italským sochařem Pietrem Torrigianem a obdivovat ji mohou návštěvníci dodnes. Poslední velkou úpravu chrámu byla přístavba dvou novogotických věží z portlandského vápence v 18. století podle návrhu Nicholase Hawksmoora.

Od roku 1066, kdy byl v opatství korunován Vilém I. Dobyvatel, zde byli až na tři výjimky korunováni všichni monarchové. Korunovaci provádí tradičně canterburský arcibiskup a korunovaný panovník sedí vždy na původním dubovém trůnu krále Eduarda. Toto křeslo je uchováváno a opatrováno přímo v opatství. Westminster Abbey posvětilo také nejeden královský sňatek. Prvním párem byli v magické datum 11. 11. 1100 král Jindřich I. Anglický a princezna Matylda Skotská. Od toho okamžiku zde proběhlo dalších 14 svateb, poslední byla v roce 2011 ostře sledovaná svatba Prince Williama, vévody z Cambridge a Catherine Elizabeth Middleton.

Westminsterské opatství je také místem posledního odpočinku mnoha významných osobností britských dějin. Nejen panovníků, ale také vědců, spisovatelů, básníků, ale také aristokraté a lidé spojení s opatstvím. Být pohřben ve Westminserském opatství je nejvyšší pocta, jaké se smrtelníkovi může dostat. Hrobek či aspoň památníku je tu na 3000! Při procházení mezi nimi jako byste se dali na toulky britskou historií. Zde odpočívá přírodovědec Charles Darwin, tam Geoffrey Chaucer, támhle zase Sir Isaac Newton, Charles Dickens či Rudyard Kipling. Hrobka Isacca Newtona patří mezi skvosty tohoto svatostánku. Je velmi precizně zdobená sochařskými a malířskými výtvory, které oslavují vědecké objevy tohoto muže, a nad ní se vyjímá koule s motivy zvěrokruhu. V roce 2005 byla objevena původní hrobka samotného zakladatele opatství, Eduarda III. Spisovatelé a básníci jsou pochováni v tzv. Poets´ Corner, aristokraté byli pohřbívání v postranních kaplích, zatímco mnichové a lidé spojení s opatstvím v křížových chodbách.

Hrobka Alžběty I.

Významným místem je Hrobka neznámého rytíře. Ten zde byl pohřben za přítomnosti krále v roce 1920 a symbolizuje všechny britské vojáky padlé za první světové války. Voják zde pohřbený byl vybrán z šesti největších pohřebišť první světové války, rakev byla zakryta britskou standartou použitou na bitevním poli a zasypána půdou z Francie. Je to jediná hrobka, na kterou se nesmí šlapat a výjimkou nejsou ani královské průvody. Svůj kousek místa ve Westminsterském opatství mají také českoslovenští vojáci a letci, kteří bojovali za druhé světové války. Jejich památník byl odhalen a zpřístupněn veřejnosti v roce 1993.

Do 19. století bylo opatství třetím centrem vzdělanosti v Anglii po Oxfordu a Cambridgi. Právě na tomto místě byla přeložena první třetina Starého zákona a všechny epištoly Nového zákona, tzv. bible Krále Jakuba. Z tohoto důvodu najdeme v opatství také velmi cenné sbírky historických dokumentů, knih a rukopisů, které slouží k dalšímu výzkumu a studiu historie. Nechybí ani více než šest stovek památek jako například sbírka sousoší. Součástí opatství je také muzeum, které ukrývá skutečné poklady v podobě královských obrazů, pohřebních obrazů a další artefakty z období kolem třináctého století. Velice unikátní jsou například věci krále Jindřicha V. použité při jeho pohřbu v roce 1422 - meč, přilba a štít. Jako další exponáty zde můžete vidět repliky korunovačních klenotů, korunovační židle nebo brnění.