Booking.com
Svítili ve starověkém Egyptě žárovkami?

Svítili ve starověkém Egyptě žárovkami?

Ačkoli se tato myšlenka může zdát na první pohled naprosto scestná, nejednou už jsme se přesvědčili, že lidé ve starověku byli znalí a vyspělí a mnoho zdánlivě novodobých výdobytků vědy je jen jakýmsi pokračováním toho, co oni už dávno uměli a dokázali. Čím dál častěji vyplouvají na povrch náznaky, že elektřinu používali nejen staří Egypťané, ale i jiné národy v různých koncích světa. Starověký Egypt je v tomto ohledu výjimečný tím, že nám nedává jen jakési náznaky o existenci a či použití elektřiny, ale poskytuje nám o tom téměř kompletní dokumentaci. 

Dlouho dobu měli vědci za to, že Egypťané osvětlovali pyramidy jakousi soustavou zrcadel v podobě kovových leštěných ploch, jimiž přiváděli světlo dovnitř těchto monumentálních staveb. Konkrétní pokusy však odhalily, že i kdyby byla soustava sebevíc dokonalá, do spletitých chodeb a členitých podzemních prostor by dokázala přivést jen velmi málo světla. Každého asi napadne, že vysvětlení zdroje světla v pyramidách je více než jasné - oheň ať už v podobě svíček nebo nějakých loučí nebo olejových lamp. Jenže v takovém případě by byly na stěnách hrobek patrné stopy po kouři, ty ale chybí. A tak přichází na řadu zdánlivě nejšílenější teorie o tom, jak staří Egypťané svítili v pyramidách žárovkami.

Elektřinu měl Egypťanům darovat bůh Thovt, podle všeho téměř génius, který disponoval univerzálním věděním. Ačkoli se jeho hlavní chrám v Hermopoli nedochoval, po celém Egyptě zůstaly roztroušené památky, připomínající nám tohoto zvláštního boha. Jednou z nich je Hathořin chrám v Dendeře, postavený v prvním tisíciletí před počátkem našeho letopočtu, který je nejen jedinečnou archeologickou památkou, ale také zároveň hmatatelným důkazem toho, že staří Egypťané opravdu elektřinu znali a používali. Dendera je nádhernou památkou. Šedesát kilometrů od Luxoru leží chrám se třemi podzemními patry s dvanácti kryptami a tady, mezi všemi ostatními překrásnými malbami, zachovalými reliéfy a hieroglyfickými nápisy nejdeme to, co nás zajímá. Na stěnách tu můžeme obdivovat naprosto konkrétní rytiny: obrazy, podobné dnešním žárovkám a znázornění, jak se elektrická energie získávala a používala v běžném životě.

Na první pohled je zřejmá podobnost s žárovkami, jak je známe dnes. Uvnitř jakýchsi baněk je žhavicí vlákno v podobě hada. Z jedné strany pak vychází další had, připomínající na první pohled izolovaný kabel. Další podstatnou součástí reliéfů jsou lotosové květy, které byly obětními dary vyhrazenými pouze bohům. Had, stoupající kolmo z lotosového květu, byl egyptskými kněžími nazýván "světlonoš". Lotosový květ zde zase vypadá jako objímka žárovky a jeho stonek jako kabelový vodič. Některé výjevy jsou natolik jednoznačné, že je nelze považovat jen za symboly.

Dalšími symboly zobrazenými na reliéfech se žárovkami jsou tzv. džedy. Jsou to jakési sloupy symbolizující stabilitu a trvání. Zarážející je, že vypadají stejně jako nám dnes známé sloupy elektrického napětí, ze kterého vycházejí dráty. Vídeňský elektrotechnik ing. Walter Garna tvrdí, že struktura džedu naprosto odpovídá struktuře moderního izolátoru vysokého napětí. Ing. Garna sestrojil dokonce funkční model zrekonstruované žárovky přesně podle vyobrazení na reliéfech. Ramena džedu zde pronikají dovnitř žárovky. Džed posloužil v tomto případě jako výborný izolátor. Čím dál více je tedy jasnější, že nejde jen o pouhé zobrazení náboženských symbolů, ale že lze nástěnné reliéfy interpretovat i technicko-fyzikálně.

Také dánský inženýr Tons Brunés tvrdí: „Podle našeho přesvědčení symbolizují tyto obrazy, především pak had v baňkách, energii, jakou představuje elektřina. Jeden had má hlavu otočenou dopředu a druhý dozadu, což by mohl být symbol pro plus a minus. Objekty jsou opřeny o takzvané džedy. Každý technik vám řekne, že v dané souvislosti tento předmět silně připomíná izolátory, jaké se používají u zařízení vysokého napětí.“ Podobné ohlasy zaznívají třeba i z Ameriky. Elektřinu pak mohli získávat s využitím vody z Nilu, zprovozněním jakési primitivní vodní elektrárny.

Známky toho, že znalost elektřiny byla známá již na úsvitu dějin, se objevují po celém světě. Australští domorodci žijící v izolaci na úrovní mladší doby kamenné vyprávějí legendu o tajemných boomech. Byly to magické kulaté kameny, které po zasazení do bambusové objímky vdávaly silné modrozelené světelné záblesky. V Indii zase hovoří legendy o hadích božstvech, Nagas, která obývala nepřístupné oblasti Himaláje. Tato hadí božstva prý vlastnila věčně svítící kouzelné lampy, kterými osvětlovala své podzemní sluje. Mayové například popisují tzv. zaquitac. Mělo jít o ostrý zašpičatělý předmět, který sloužil k osvětlování podzemí. Přímo zarážející je podoba s dnešní speleologickou hůlkou k osvětlování jeskyní. Rovněž ve starém Řecku nalézáme často zmínky o zázračných svítících předmětech. Například svítící drahokam bohyně Héry, který údajně vydával magickou záři a osvětloval celý vnitřek chrámu. Takové lampy prý nebyly tehdy ve starém Řecku ani v Římě žádnou zvláštností. Uprostřed Říma stál podle legendy sloup s velkou skleněnou lampou, jež neustále svítila a v noci osvětlovala celý Řím tak jasně, že i v nejzapadlejších uličkách bylo světlo, jako by tam hořely dvě louče. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál, třeba do Iráku.

Na území dnešního Iráku se kdysi rozprostírala říše Parthů, na jejichž území byly nalezeny v městě Hatra trosky chrámů s mnoha pozlacenými sochami. Na tom by nebylo nic moc zvláštního, kdyby nebyly nejspíše pozlaceny elektrolytickým pokovováním zvaným galvanizace. V prvním století před Kristem! Město i chrám dávno zanikly, ale mezi pozůstatky zůstala podivná hliněná nádoba, kterou objevil v roce 1936 německý archeolog Wilhelm König. Právě on poprvé vznesl domněnku, že by se mohlo jednat o primitivní galvanický článek, tedy zdroj trvalého elektrického proudu. Je to jakási hliněná baňka s měděným válečkem a železným drátkem. Pokusy s přesnou kopií této nádoby přinesly neuvěřitelný výsledek – vznikl slabý elektrický proud o napětí 0,5 voltu! I když spousta skeptiků razantně odmítá myšlenku, že by před několika tisíci lety mohli lidé využívat elektřinu podobným způsobem, nálezy z dob říše babylónské (1800 př. n. l.) ale údajně vypovídají o tom, že i tato prastará civilizace již znala galvanizaci, tedy elektrické pokovování. Zdá se tedy, že Parthové se svojí „bagdádskou baterií“, jak se hliněné nádobě říká, jen následovali již tisíc let známý proces.

Všechny uvedené nálezy a objevy nás svojí přesvědčivostí a hojností přivádějí k myšlence, že Galvani ani Volta možná nejsou skutečnými objeviteli elektřiny, jak jsme se doposud domnívali, a že naši vzdálení předkové toho věděli a uměli víc, než se domníváme.


Podobné

Slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna

Naše země v historii nabídla celou řadu zajímavých osobností. Jednou z velice významných válečných osobností byl i Albrecht z Valdštejna, který byl šlechticem, státníkem i v...

Romantický vodní zámek Červená Lhota

Asi se najde jen málo lidí, co neznají romanticky vyhlížející vodní zámek v Červené Lhotě. Tento renesanční zámek patří k hojně navštěvovaným místům naší vlasti a rozhodně j...

Tropický had křovinář

Někteří lidé hady milují, zatímco jiní je naprosto nemohou vystát. Pokud patříte k těm, co jim pohled na hada nevadí a spíše se na něj rádi podívají, pak si jistě s chutí př...

Teroristické organizace – 3. díl (Hamás)

Terorismus je v našich zeměpisných šířkách a délkách známý hlavně ve spojení s radikálním islámem, nicméně ne vždy to musí být pravda. Ovšem teroristická organizace Hamás má...

Hrad Bezděz byl i vězením

Některé české hrady se do povědomí zapsaly více než jiné. Hrad Bezděz je jedním z těch hodně známých. Bezděz se stal vězením, ale často ho také navštěvoval třeba romantický ...

Zámek Opočno

Dalším z řady nesmírně zajímavých českých zámků je Opočno. Zámek nacházející se na východě naší republiky zaujme již na první pohled, protože má nesmírně pěkný exteriér. ...

Rozhrabává sojka mraveniště ze škodolibosti?

Pestře zbarvenou sojku obecnou můžeme často potkat v blízkosti velkých lesních mravenišť. Někdy na nich je strnule sedí, jindy je zobákem zuřivě rozhrabává a loví jejich oby...

Málo známá opice dželada

Opice jako gorila, makak, lemur či šimpanz patří k těm nejznámějším. Ovšem existuje celá řada méně známých druhů, mezi něž se rozhodně dá zařadit dželada. Přitom je to tvor ...

Tipy na film

Milovaní

Brent je 17-letý středoškolák, kterému bohužel nedávno umřel otec. Slušně odmítne pozvání na středoškolský předmaturitních večírek od nejnenápadnější dívky na škole Loly. Lo...

Čtvrtý druh

V roce 1972 byla stanovena stupnice vyšetřování případů s podezřením účasti mimozemské inteligence. Zpozorování UFO bývá označeno jako první druh setkání, shromáždění důkazů...

Nepřemožitelné zlo

Dětská nemocnice Mercy Falls má být zavřena a mladá sestřička Amy (Calista Flockhart) je povolána, aby pomohla s přestěhováním pacientů. Brzy ale zjistí, že v nemocnici je n...

Obřad

Film Obřad je inspirovaný skutečnými událostmi, sleduje poněkud skeptického amerického studenta kněžského semináře Michaela Kovaka (Colin O’Donoghue). Ten navštěvuje školu e...

Ledová archa

Koprodukční dystopické drama Ledová archa přichází se zajímavým nápadem. Na Zemi se právě odehrává další doba ledová a krajinou již mnoho roků projíždí vlak, kde na malém pr...

Temné nebe

Poklidný předměstský život rodiny Barretových se začne pořádně otřásat v základech. V jejich domě se stane série nevysvětlitelných událostí a oni brzy zjišťují, že je pronás...

Naše vlast je plná zajímavých místTipy na výlet

Vizovický zámek má bohaté interiéry

Vizovice jsou sice známé úplně něčím jiným, nicméně i v této obci se nachází nesmírně zajímavá historická památka – zámek s bohatými interiéry, který rozhodně stojí za pozor...

Na Zubštejnu zahlodal zub času

Některé kdysi slavné hrady již v dnešní době vůbec nevypadají lákavě a staly se z nich zpustlé zříceniny. Jedním z těchto dříve velkých hradů je i Zubštejn, z něhož slávy to...

Půvabný zámek Dětenice a středověká krčma

Zajímavá středověká krčma a zámek se snoubí v Dětenicích v Královéhradeckém kraji. Původní zámek byl renovován na konci dvacátého století a po několika desetiletích otevřen ...

Zámek Kozel – místo k uctívání bohyně lovu

V západních Čechách najdeme klasicistní lovecký zámek z osmnáctého století, který si nechal postavit nejvyšší lovčí Království českého Jan Vojtěch Černín z Chudenic. Na jeho...

Dlouho zakázaná Bismarckova rozhledna

Otto von Bismarck byl významným státníkem a na jeho počest se na našem území vystavěly hned tři věže. Jednou z nich je i Bismarckova rozhledna nacházející se na Zelené hoře ...

Americká zahrada u Chudenic

V České republice najdeme celou řadu chráněných území. Některá chráněná území jsou známější, zatímco jiná vůbec nejsou v povědomí, přitom jsou nesmírně zajímavé. Jednou z tě...