Spiklenec proti Hitlerovi admirál Canaris

Adolf Hitler postupem času ztrácel oblibu i u důstojníků armády. Právě mezi takové lidi patřil i admirál Wilhelm Canaris, který byl šéfem německé vojenské špionáže a rozhodl se zapojit do řady akcí, které měly zlikvidovat říšského vůdce.

Postupem času proti Hitlerovi

Wilhelm Franz Canaris se narodil na Nový rok 1887 v Aplerbecku, což je součást dnešního Dortmundu. Canaris nastoupil vojenskou službu v německém loďstvu v roce 1905. Během první světové války se osvědčil jako zpravodajský důstojník a poměrně schopný velitel ponorek. Po válce zůstal i nadále ve službě, kdy se znovu zapojil do rozvědné činnosti. V době, kdy se přibližoval nástup nacistů, i Canaris, stejně jako drtivá většina německé vojenské elity, bral Hitlera jako jedinou možnost, kterak se vymanit z důsledků Versailleské smlouvy.

K roku 1935 se Canaris dostal do pozice šéfa Abwehru – německé vojenské zpravodajské služby. Nejprve se soustředil na situaci ve Španělsku, kde pomáhal generálu Francovi s převratem. Ještě v roce 1937 byl Canaris pevným přívržencem Hitlera a spatřoval v něm záruku proti komunismu a naději na oživení Německa. Ovšem Canarisův postoj se změnil v roce 1938, kdy pochopil, že Hitlerův režim vede Německo do záhuby, a až do konce života se stal Hitlerovým odpůrcem. Před mnichovskou krizí se generál von Kleist snažil přesvědčit britské vládnoucí kruhy, aby Velká Británie zaujala proti Hitlerovi tvrdší postoj a Canaris mohl provést převrat.

Odstaven Himmlerem

Canaris se od počátku války soustavně přesvědčoval o řadě zločinů páchaných na slovanském a židovském obyvatelstvu východních zemí, čímž byl šokován a znovu zesílil protihitlerovskou spikleneckou činnost, ale navenek samozřejmě nic neprojevil. Se svým podřízeným Erwinem Lahousenem postupně vytvořil široký okruh protihitlerovsky smýšlejících důstojníků a podílel se až do roku 1944 na přípravě řady pokusů o atentát na Hitlera, které však nikdy nedopadly úspěšně.

Heinrich Himmler přesvědčil Adolfa Hitlera o tom, že Canaris hraje dvojí hru, takže vůdce Canarise odvolal z velení Abwehru a brzy nato ho internoval v domácím vězení. To Canarisovi zabránilo v přímé účasti na Operaci Valkýra. Jakmile však Himmler získal důkazy o Canarisově účasti v připravovaném pokusu o státní převrat, byl Canaris zatčen. Nějakou dobu nechával Himmler Canarise žít, protože s ním počítal v případě jednání o separátní mír se západními mocnostmi. Hitler od Canarise navíc chtěl získat informace o dalších spiklencích.

Chtěl velmocenské postavení

Ovšem na Canarise se nelze dívat pouze jako na relativně kladnou postavu. V zásadě od začátku do konce mu šlo o obnovu velmocenského postavení, které Německo ztratilo vinou prohrané první světové války a motivací jeho statečného boje proti nacismu bylo poznání, že Hitler vede Německo na okraj propasti. Organizace protinacistického odboje však nebyla z nejpovedenějších a vůdce se dokázal vyhnout všem plánovaným atentátům. V této souvislosti se často hovoří o tom, zda skutečně chtěl Canaris zlikvidovat Hitlera, nebo si pouze vytvářel alibi, kterým hodlal v případě prohrané války omluvit svůj podíl na ní.

Wilhelm Canaris byl odsouzen k trestu smrti oběšením společně se svým zástupcem generálem Hansem Osterem, generálem Karlem Sackem, teologem reverendem Dietrichem Bonhöfferem a Ludwigem Gehrem. Rozsudek byl vykonán 9. dubna 1945 v koncentračním táboře Flossenbürg.