Události označované jako Křišťálová noc se odehrály v noci z 9. na 10. listopadu 1938 a jedná se o jeden z největších protižidovských pogromů v moderní historii. Útok provedli stoupenci Adolfa Hitlera z NSDAP na popud ministra propagandy Josepha Goebbelse. Nacisté se rozhodli poničit synagogy, židovské obchody i domy. Řada nevinných a bezbranných Židů zemřela.
Jako záminka pro rozpoutání pekla posloužil atentát na německého velvyslaneckého radu v Paříži Ernsta von Ratha. Toho dvěma výstřely dne 7. listopadu 1938 těžce poranil židovský mladík Herschel Grünspan, avšak existuje teorie, že se mladík spletl a původním cílem atentátu měl být německý velvyslanec v Paříži. Sedmnáctiletý Herschel Grünspan se mstil za osud vlastní rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena na polské hranice, stejně jako přibližně sedmnáct tisíc polských Židů.
Neuváženého činu se samozřejmě chopila nacistická propaganda a vyostřila protižidovské postoje v Německu. V dalších dnech veškeré německé deníky publikovaly nenávistné články zaměřené antisemitsky. Grünspan byl ihned po svém zločinu zatčen francouzskými orgány a později předán do Německa, kde se však jeho osud ztrácí.
Německý diplomat von Rath podlehl vážným zraněním 9. listopadu a náhodou se v tentýž den konalo v Mnichově shromáždění nacistických bojovníků s Hitlerem k patnáctému výročí tzv. mnichovského pivnicového puče. Na setkání vystoupil Joseph Goebbels s protižidovským projevem, který vyzýval k pomstě. To si přítomní funkcionáři SA a dalších nacistických organizací přeložili jako povel k zahájení protižidovského pogromu. Jednotky SA již té samé noci začaly vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočily na židovské objekty.
Pogrom v některých místech probíhal dokonce až do 11. listopadu – např. v obsazených Sudetech. Během toho byla vypálena převážná většina synagog a židovských modliteben, jež byly považovány za symbol přítomnosti a úspěchu židovské menšiny na území Německa. Křišťálová noc své pojmenování získala podle střepů z vymlácených výloh, oken a lustrů. Dodnes jde o symbol a předěl nacistické protižidovské politiky. Rozdíl od předešlých protižidovských výbuchů násilí představovala organizace státu křišťálové noci.
Nacistické vedení sice tvrdilo, že pogrom nebyl nikterak organizován a že sami Židé vyvolali spravedlivý hněv lidí. Křišťálová noc byla využita k urychlení nucené arizace židovského majetku. Po křišťálové noci následovala další represivní nařízení německé vlády. Židovské cestovní doklady se doplňovaly o písmeno „J“ na znamení židovského původu. Židé s křesťanským jménem se museli přejmenovat na Izrael a ženy na Sáru. Výnos ze 14. listopadu pak postavil mimo zákon jakoukoliv návštěvu v kulturních zařízeních a židovské děti navíc musely opustit veřejné školy. Židé již také nesměli pracovat jako právníci či lékaři.
Celková bilance pogromu je hrozivá. Nejméně 267 vypálených či jinak zlikvidovaných synagog, 7 500 vypleněných židovských bytů a obchodů a hlavně 91 přímo zabitých Židů a 30 000 židovských osob uvězněných v koncentračních táborech Buchenwald, Dachau a Sachsenhausen. Přímo v Sudetech nacisté vypálili a poškodili nejméně 35 synagog. Přeživší byli nuceni podepsat závazek o urychlené emigraci z území Německa. Věcné škody se vyčíslily na mnoho set milionů říšských marek. Němečtí Židé měli zaplatit Německé říši pokutu za vzniklé škody kolem jedné miliardy říšských marek…
Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím!.
Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.