V lesích může být skryto ledacos. Zámky se však v lesích příliš často neskrývají, ale to neplatí v případě zámku zvaného Humprecht. Pojďme se na tuto zajímavou památku české historie podívat trochu blíže.
Lovecký zámek Humprecht stojí nad městem Sobotkou a je dominantou kraje a jedním ze symbolů Českého ráje. V České republice se jedná o unikátní zámeckou stavbu – věž elipsovitého půdorysu inspirovaná stavbami v Itálii. Humprecht má interiéry barokního loveckého zámku. V 1. patře je šestnáct metrů vysoký hodovní sál s výraznou akustikou a ve 2. patře pak je vyhlídkový ochoz. Na vrchol věže byl v devatenáctém století umístěn turecký půlměsíc, který zámku propůjčuje určitý exotický nádech.
Zámek je naprosto nezaměnitelný svojí odlišností od současníků, předchůdců i následníků. Oválný tvar jeho půdorysu, zajímavé řešení osvětlení horního sálu vystupující lucernou a atypická ozdoba vrcholu střechy z Huprechtu dělají ojedinělou památku, kterou si s žádnou jinou jednoduše nemůžete splést. Ostatně zajímavé jsou i příběhy z historie zámku. Na zámku Humprecht se také konají svatby, protože se jedná o poměrně romantické prostředí. Této možnosti každý rok využijí desítky novomanželů. Svatby na zámku se pořádají v hodovní síni, kam se vejde zhruba stovka lidí, nebo v tzv. galerii, kam se vejde přibližně dvacet lidí.
Zámeček vystavěl italský architekt Carlo Lurago mezi lety 1666-1668 jako letní a lovecké sídlo pro hraběte Jana Humprechta Czernina z Chudenic. Stavbu italský architekt budoval ve stylu raného baroka s prky pozdní renesance a manýrismu. V roce 1678 byl zámek několikrát zasažen bleskem a Humprecht vyhořel. Ovšem během dvou let byl zámeček opět opraven a zvýšen o jedno poschodí. Dá se říci, že od roku 1680 až do současnosti existuje Humprecht v téměř totožné podobě.
Po třech generacích Czerninů přešel zámek Humprecht a celé kostecké panství do majetku rodiny Netolických z Eisenberka v roce 1738. Ti následně začali přemýšlet o velké přestavbě zámku, aby mohl rodině sloužit nejen jako reprezentační sídlo, ale také jako celoročně obyvatelný objekt. Avšak zřejmě i z vojenských důvodů k plánované přestavbě vůbec nedošlo. Místo Humprechtu byl upraven nedaleký zámeček ve Vlčím Poli.
Humprecht nicméně poklesl na hospodářské zázemí panství, díky čemuž byly opraveny střechy, nicméně atmosféra lovecké obory a zámečku se zázemím koníren, myslivny, hájenky a dalších staveb se proměnila. Kované zábradlí z vyhlídkového ochozu bylo zpeněženo a zeď obor se začala rozpadat, načež posloužila jako stavební materiál. Definitivní zánik obory pak úzce souvisel se stavbou železniční dráhy Mladá Boleslav – Stará Paka., kdy byl prostor honitby rozdělen na dvě části.
Zámek Humprecht postupem času chátral, i když pořád budil zájem. Již téměř rozpadlou budovu zámku i s oborou získalo v roce 1926 město Sobotka. V rámci první pozemkové reformy došlo k zaknihování majetku počátkem třicátých let. Město zahájilo opravy a vytvořilo první interiérové instalace v roce 1937, kdy byly otevřeny čtyři místnosti věnované rodu Czerninů. Prostor byl věnován i osobnosti historika Josefa Pekaře.
Po druhé světové válce se expozice v zámku proměňovaly a měly hlavně muzejní a literární charakter. Mezi lety 1982-1992 patřil zámek do správy Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích a právě tato instituce začala s opravami střech a omítek. Poté přešel zámek opět do majetku města Sobotky v roce 1992. Od roku 1994 město pokračuje v opravách zámku. Zámek byl v roce 2008 prohlášen za národní kulturní památku.
Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím!.
Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.