Zámek Humprecht skrytý v lesích

Zámek Humprecht skrytý v lesích

V lesích může být skryto ledacos. Zámky se však v lesích příliš často neskrývají, ale to neplatí v případě zámku zvaného Humprecht. Pojďme se na tuto zajímavou památku české historie podívat trochu blíže.

Turecký půlměsíc

Lovecký zámek Humprecht stojí nad městem Sobotkou a je dominantou kraje a jedním ze symbolů Českého ráje. V České republice se jedná o unikátní zámeckou stavbu – věž elipsovitého půdorysu inspirovaná stavbami v Itálii. Humprecht má interiéry barokního loveckého zámku. V 1. patře je šestnáct metrů vysoký hodovní sál s výraznou akustikou a ve 2. patře pak je vyhlídkový ochoz. Na vrchol věže byl v devatenáctém století umístěn turecký půlměsíc, který zámku propůjčuje určitý exotický nádech.


Zámek je naprosto nezaměnitelný svojí odlišností od současníků, předchůdců i následníků. Oválný tvar jeho půdorysu, zajímavé řešení osvětlení horního sálu vystupující lucernou a atypická ozdoba vrcholu střechy z Huprechtu dělají ojedinělou památku, kterou si s žádnou jinou jednoduše nemůžete splést. Ostatně zajímavé jsou i příběhy z historie zámku. Na zámku Humprecht se také konají svatby, protože se jedná o poměrně romantické prostředí. Této možnosti každý rok využijí desítky novomanželů. Svatby na zámku se pořádají v hodovní síni, kam se vejde zhruba stovka lidí, nebo v tzv. galerii, kam se vejde přibližně dvacet lidí.

Historie zámečku

Zámeček vystavěl italský architekt Carlo Lurago mezi lety 1666-1668 jako letní a lovecké sídlo pro hraběte Jana Humprechta Czernina z Chudenic. Stavbu italský architekt budoval ve stylu raného baroka s prky pozdní renesance a manýrismu. V roce 1678 byl zámek několikrát zasažen bleskem a Humprecht vyhořel. Ovšem během dvou let byl zámeček opět opraven a zvýšen o jedno poschodí. Dá se říci, že od roku 1680 až do současnosti existuje Humprecht v téměř totožné podobě.

Po třech generacích Czerninů přešel zámek Humprecht a celé kostecké panství do majetku rodiny Netolických z Eisenberka v roce 1738. Ti následně začali přemýšlet o velké přestavbě zámku, aby mohl rodině sloužit nejen jako reprezentační sídlo, ale také jako celoročně obyvatelný objekt. Avšak zřejmě i z vojenských důvodů k plánované přestavbě vůbec nedošlo. Místo Humprechtu byl upraven nedaleký zámeček ve Vlčím Poli.

Horší časy

Humprecht nicméně poklesl na hospodářské zázemí panství, díky čemuž byly opraveny střechy, nicméně atmosféra lovecké obory a zámečku se zázemím koníren, myslivny, hájenky a dalších staveb se proměnila. Kované zábradlí z vyhlídkového ochozu bylo zpeněženo a zeď obor se začala rozpadat, načež posloužila jako stavební materiál. Definitivní zánik obory pak úzce souvisel se stavbou železniční dráhy Mladá Boleslav – Stará Paka., kdy byl prostor honitby rozdělen na dvě části.

Zámek Humprecht postupem času chátral, i když pořád budil zájem. Již téměř rozpadlou budovu zámku i s oborou získalo v roce 1926 město Sobotka. V rámci první pozemkové reformy došlo k zaknihování majetku počátkem třicátých let. Město zahájilo opravy a vytvořilo první interiérové instalace v roce 1937, kdy byly otevřeny čtyři místnosti věnované rodu Czerninů. Prostor byl věnován i osobnosti historika Josefa Pekaře.

Po druhé světové válce se expozice v zámku proměňovaly a měly hlavně muzejní a literární charakter. Mezi lety 1982-1992 patřil zámek do správy Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích a právě tato instituce začala s opravami střech a omítek. Poté přešel zámek opět do majetku města Sobotky v roce 1992. Od roku 1994 město pokračuje v opravách zámku. Zámek byl v roce 2008 prohlášen za národní kulturní památku.