Zámek Hrubý Rohozec

V Českém ráji se nachází řada nesmírně zajímavých pamětihodností. Mezi velice pěkné památky patří zámek Hrubý Rohozec.

Předchůdcem gotický hrad

Předchůdcem zámku na Hrubém Rohozci byl raně gotický hrad, který byl postaven po roce 1300 na skále nad řekou Jizerou. Zakladatel hradu není znám se stoprocentní jistotou, nicméně s největší pravděpodobností to byl člen rodu Markvarticů Havel, který se podle svého nově založeného sídla začal psát s přídomkem „z Rohozce“.

Ve čtrnáctém a patnáctém století se v držení hradu vystřídali páni z Turgovi, páni z Michalovic a Krajířové z Krajku. Na začátku šestnáctého století pak došlo k přestavbě Hrubého Rohozce do podoby pozdně gotického sídla. Od poloviny šestnáctého století patřil Hrubý Rohozec do majetku Vartenberků, kteří po roce 1600 přistoupili k jeho další přestavbě, tentokráte do podoby renesančního zámku.

Rod Des Fours Walderode

Vartenberkové se ovšem účastnili stavovského povstání, takže jim byl majetek po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován. Roku 1623 si Hrubý Rohozec pořídil slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Nicméně Valdštejn si Hrubý Rohozec dlouho neponechal a již za pět let ho spolu s okolním panstvím prodal Mikulášovi Des Fours. Mikulášovi a jeho potomkům následně zámek sloužil jako rodové sídlo po více než tři staletí. Příslušníci rodu Des Fours si zámek, jeho interiéry i nejbližší okolí upravovali přesně podle svého vkusu a dobových požadavků.

Hrubý Rohozec nejprve prošel barokní úpravou, z čehož se dodnes dochoval interiér zámecké kaple Nejsvětější Trojice vybavení barokním a rokokovým zařízením. Konečnou podobu zámek získal v devatenáctém století, kdy byl dle návrhu architekta Jana Filipa Joendla přestavěn v empírovém slohu. Ve stejném století pak získaly svou současnou podobu i některé interiéry zámku. V roce 1945 došlo ke zkonfiskování majetku rodu Des Fours Walderode státem.

Několik prohlídkových okruhů

V současné době existuje hned několik možností, jak si zámek prohlédnout. V rámci prvního okruhu jsou k vidění interiéry v prvním patře zámku, mezi které patří např. jídelna, velká knihovna, kaple Nejsvětější Trojice či lovecká chodba s náhledem na dobovou toaletu. Všechny místnosti mají velice bohatou výzdobu a jsou zařízeny původním nábytkem, obrazy, porcelánem a dalšími umělecky i historicky cennými předměty. Délka prohlídky je v tomto případě kolem padesáti minut.

V případě druhého prohlídkového okruhu se podíváte do interiérů ve druhém patře zámku, což mimo jiné zahrnuje dětskou hernu, pokoj hraběnky Augusty Gabriely či biliárový pokoj. Místnosti jsou opět zařízeny původním nábytkem i dalším původním vybavením. Druhý okruh trvá také okolo padesáti minut.

Třetí prohlídkový okruh je zhruba půlhodinový a zahrnuje bližší seznámení s historií a architekturou zámku před branou, na nádvoří a ve středověkém sklepení. Následuje prohlídka prostor v přízemí, jež byly určeny pro hraběcí služebnictvo, které se staralo o dennodenní chod zámku a panství. Kromě toho existuje ještě možnost zkrácené prohlídky pro děti, která je zaměřena na mladší návštěvníky – děti do deseti let. Prohlídka v tomto případě probíhá spíše formou otázek. Děti prochází dvě zámecké knihovny, jídelnu, dětské a hostinské pokoje. Dětská prohlídka zabere přibližně 25 minut.

V současné době jsou interiéry zámku návštěvníkům prezentovány v původní podobě ze třicátých let dvacátého století, kdy na zámku bydlel jeho předposlední majitel hrabě Mikuláš Vladimír Des Fours Walderode se svou manželkou Gabrielou Karolínou a jejich syny Maxmiliánem a Ludvíkem.