Sokotra – nádherný ráj endemitů
Velmi často nás turistické průvodce lákají na nedotčenou přírodu, ne vždy je to ale úplně pravda. Zdánlivě nenápadný, ale zblízka neskutečně pohádkový ostrov Sokotra v Indickém oceánu je skutečným vzorem nedotčené přírody a to natolik, že zde najdete nádhernou a velmi vzácnou ukázku prehistorické flóry i fauny a můžeme jej tak směle označit za opravdovou pokladnici světového přírodního bohatství.
Ostrov, ačkoliv je blíže nejvýchodnějšímu cípu Afriky, spadá pod Jemenskou republiku, obývá jej asi 43 000 obyvatel a podstatnou část ostrova tvoří náhorní plošina s pohořím Haghier. Dokonalá izolace tohoto kusu pevniny, která z něj udělala jedinečnou rezervaci, netkví jen v samotné podstatě ostrova. Svůj podíl mají také pravidelné šestiměsíční monzuny, které znemožňují nejen lodní dopravu, ale také rybolov, takže je zde krásný, téměř nedotčený podmořský svět. Monzuny sem během miliónů let navály krásný bělostný písek korálového původu. Vše na ostrově je poněkud staršího data, je to jeden z nejstarších ekosystémů na světě a většina místní fauny a flóry je endemitická, takže ji nenajdete nikde jinde na světě. Z 825 druhů zde rostoucích rostlin je 37 % endemických, u plazů či hmyzu se jedná až o 90 %.
Symbolem ostrova je Strom dračí krve, tedy Dračinec rumělkový. Jedná se o jedinečnou dracénu pohádkového tvaru, jejíž koruna z dlouhých zelených jehlic tvoří jakési deštníky či klobouky hub. Jejich název je odvozen od červeně zbarvené mízy zvané cannibar, která je místními obyvateli hojně využívaná jako antiseptikum, lék i barvivo, stejně jako jejich dávnými předky. Byly doby, kdy byla tato surovina vyvažována zlatem. Velký zájem o ni měli hlavně římští vojáci, kteří si touto mízou potírali zranění, která se pak údajně rychle hojila. Na Sokotře roste těchto impozantních stromů asi 900 000, jsou staré několik set let a jejich praprarodiče zde rostly již v druhohorách, když se v jejich stínu pohybovali dinosauři. Bohužel se téměř nereprodukují, takže jednou nastane čas, až tito stařečci vyhynou úplně.
Dračí stromy
Dračí stromy však nejsou zdaleka jedinými zástupci zdejší jedinečné flóry. Najdete zde také kadidlovník pravý, který obsahuje vzácnou vonnou tekutinu zvanou kadidlo. Po naříznutí stromu vytéká velmi aromatická pryskyřice, ze které se pak destilací parou získává kadidlový olej používaný v aromaterapii. I tento artikl byl v dávných dobách velmi ceněným, staří Egypťané jej například používali k mumifikaci. V tomto ohledu je podobným stromem ještě myrhovník. Z jeho pryskyřice se také dá získávat olej, který se používal ke stejným účelům. Jsou to až 8 metrů vysoké stromy s křivolakými větvemi a kůrou olupující se ve velkých plátech.
Dalším pozoruhodným, tentokrát opět endemickým stromem je tzv. lahvovník, sukulent známý také pod názvem sloní noha. Do svého kmenu podobnému baobabu si ve velkém schraňuje vodu, kterou pak využívá během suchého období. Chytře shodí všechny listy a zůstanou na něm jen nádherné, červenobílé květy.
Na ostrově Sokotra žije také mnoho vzácných živočišných druhů. Zajímavé je, původně zde nežili žádní zástupci z třídy savců, jen několik druhů netopýrů. Právě netopýři Hypsugo lanzali jsou jedněmi z místních endemitů. Stejně jako téměř 20 centimetrů velcí pavouci Monocentropus balfouri nebo některé druhy gekonů. Potkáte zde také supy mrchožravé, cibetky malé nebo velbloudy jednohrbé, kteří jsou na místní podmínky skvěle přizpůsobení a obyvatelé ostrova je chovají na mléko a maso, ale také na nošení břemen nebo jako dopravní prostředek. Často se zde odehrává nám poněkud divně znějící velbloudí zabijačka.
Také místí lidé zde žijí tak trochu starodávným, možná až pravěkým způsobem života. S trochou nadsázky by se dalo říci, že i oni patří k místním endemitům. Tito afro-arabové totiž hovoří místním prastarým jazykem, který nemá písmo a nikde jinde na světě se jím nemluví. Jejich pozdravem není podání rukou ale dotýkání se nosy, živí se velmi obyčejně – rybolovem, lovem divokých koz a sběrem bylinek a plodů, případně pryskyřic místních stromů. Neznají dokonce ani zemědělství, ani obchod, nebo lépe řečeno nepraktikují to, protože to odporuje jejich tradicím. Jakékoli podnikání na ostrově je v rukou Jemenců, Sokotřané nadále staví své domy z kamení, a dokonce někteří z nich žijí v jeskyních, kterých je na ostrově poměrně hodně. Nádherná ukázka prostého života v souladu s přírodou a jí poskytnutými možnostmi.