Hoia Baciu – transylvánský les hrůzy

Hoia Baciu – transylvánský les hrůzy

Strašidelný výlet do Rumunska nemusí nutně vést jen po stopách legendárního Drákuly. Transylvánie má i jiné tajuplné místo. Rumunský Bermudský trojúhelník ale není vzhledem ke své pověsti k výletům zrovna stvořený. Mohli byste se totiž ztratit, úplně, anebo zestárnou třeba hned o pět let. Nevěříte?

Transylvánský les Hoia Baciu leží poblíž města Cluj-Napoca, ale místní sem rozhodně na vycházku nechodí. Les provází velmi nelichotivá pověst místa, kterému je lepší se obloukem vyhnout. Již odedávna se zde dějí podivné a nevysvětlitelné věci, někteří lidé se tu navždy ztratili neznámo kam. Ti, co se vrátili, podávají svědectví o tom, že je pozorovaly podivné stínové bytosti a žhnoucí oči zjevující se z mlh, že slyšeli zvláštní zvuky, tajemné hlasy nebo šílený smích či ženský hlas a děsivý křik vycházející z hlubin lesa. Jiní pociťují působení výrazně negativní energii, přepadá je úzkost, bolest hlavy, nevolnost, jdou na ně mdloby. Výjimkou nejsou ani případy, kdy se návštěvník lesa vrátil s podrásanou nebo popálenou kůží, aniž by si pamatoval, co se mu stalo, a aniž by měli jakkoli poškozené oblečení. Některé legendy tvrdí, že zde straší světelné bytosti, které žijí ve stromech, nemají rádi lidi, a proto je lákají do lesa a následně je zabíjí, nebo se o to minimálně pokouší. Do tohoto konceptu však příliš nezapadá množství záhadných létajících objektů pozorovaných a mnohdy i fotograficky zachycených přímo nad lesem. 


Jednou takovou fotografií je snímek pořízený 18. srpna 1968, který je dodnes jako jeden z mála považován za skutečné a opravdové zachycení UFO. Bývalý vojenský technik Emil Barnea se tehdy rozhodl strávit spolu s přáteli v lese víkend a vyvrátit tak nechvalné pověsti o tomto místě.  Jeden z jeho kamarádů ho v okamžiku, kdy chystali dřevo na oheň, upozornil na podivnou svítící kruhovou desku vznášející se jen něco málo nad korunami stromů. Barnea popadl fotoaparát a dřív než objekt nabral rychlost a zmizel, pořídil dvě fotky. O jejich pravosti nebylo nikdy pochyb.

Bez zajímavosti není ani příběh pětileté holčičky, která se do lesa zatoulala z místní vesnice někdy v 70. letech 20. století. Pátrací akce se zúčastnili všichni z blízkého okolí a holčičku skutečně našli. Živou a zdravou, jen poněkud starší. Jakkoli to zní neuvěřitelně, zestárla během krátkého pobytu v hlubinách lesa nejméně o pět let! Tuto skutečnost nakonec potvrdil i místní lékař, konstatoval, že tělesný vývoj děvčátka ukazuje na nejméně 10 let. Ona sama nedokázala říct, co se s ní dělo, na čas strávený v lese si prostě nemohla vzpomenout. Podobná věc se ostatně přihodila také dospělé ženě, která se v lese ztratila a nakonec sama vrátila, také v pořádku. Jen si na nic nepamatovala a v ruce svírala podivnou minci. Archeologové ji datovali někam do 15. století. Podle těchto příběhů bychom se mohli domnívat, že se v hloubi lesa nachází jakási brána do jiné časové dimenze. Nebylo by to zdaleka jediné místo na světě, které něco takového vykazuje. Jiní jsou zase přesvědčeni, že se tam někde nachází tajná základna mimozemšťanů, vzhledem k velkému počtu neznámých létajících objektů pozorovaných nad lesem. Ať už je to jakkoli, uvnitř lesa byla naměřena výrazná magnetická anomálie a zřejmě tam platí poněkud jiné fyzikální zákony, než na jaké jsme zvyklí. V těchto místech najdete také stromy s podivně pokřivenými kmeny. Co toto zakřivení způsobuje, opět zatím nikdo nedokázal logicky vysvětlit, jediným vysvětlením všeho je působení nějakých zvláštních sil.

O příčině deformace kmenů stromů se rozhodl přesvědčit rumunský biolog Alexander Sift. Vypravil se do hloubi lesa vybavený veškerou moderní technikou, ale na nic nepřišel. Pozoroval však záhadné stíny pohybující se v jeho blízkosti a také podivnou černou mlhu, která se před ním několikrát znenadání rozprostřela, a z ní se na něj údajně dívaly nelidské zelené oči. Mnohokrát narazil také na černé kruhové skvrny, které vypadaly jako by si někdo uprostřed zeleného porostu rozdělal oheň. Jenže skvrn bylo skutečně hodně a hlavně v nich při bližším zkoumání nenašel nic ohněm spáleného ani ohořelého. Původ skvrn se mu tak nepodařilo objasnit.

Jedno vysvětlení všech anomálií místního lesa přece jen existuje. Podle všeho se v této oblasti nachází hned několik velmi silných pramenů zemské energie. Tyto energetické gejzíry by mohly deformovat vegetaci, přivádět lidi do nepříjemného stavu a vést k bolestem hlavy. Stejně tak by mohly vyvolávat i jakési přízraky, které se míhají mezi stromy. V blízkosti takových pramenů se mohou údajně nacházet i časoprostorové brány do jiných dimenzí.

Racionální lidská mysl se většinou zdráhá něčemu takovému uvěřit, přinejmenším zarážející však je, že míst s podobnými vlastnostmi je na světě mnohem více.