Bělověžský prales

Bělověžský prales

V dávných dobách pokrýval klimaticky mírné pásmo Evropy prales, což však dnes již není vůbec vidět. Na některých místech tedy ještě zůstávají pozůstatky pralesů, ale mnoho jich není. Zřejmě nejvýznamnějším je Bělověžský prales, který se nachází na území Polska a Běloruska mezi řekami Narewka a Hwoźna.

Velice hodnotná přírodní oblast

Jakmile se vydáte do Bělověžského pralesa, ocitnete se v chrámu přírody. Narazit totiž můžete třeba na staleté stromy vyčnívající až k obloze, obří tlející padlé kmeny porostlé mechem, nádherné říčky či světélkující pralesy. Když už se do Bělověžského pralesa vydáte, určitě si na to vyhraďte hned několik dnů, protože jinak přijdete o spoustu krás.


Na první pohled by se možná mohlo zdát, že pomezí severovýchodního Polska a Běloruska nepatří k cestovatelsky oblíbeným destinacím, protože příliš historických památek zde není a ani se sem nedá příliš snadno dostat. Jenže Bělověžský prales se řadí k nejhodnotnějším přírodním oblastem celé Evropy. Bělověžský prales se označuje za vůbec největší komplex přirozených listnatých a smíšených lesů v Evropě. Na polské straně je prales chráněn jako národní park už od roku 1932, takže se tam dá nahlédnout jen v rámci procházky s průvodcem, ale přesto se jedná o jedinečný zážitek.

Příběh zubra evropského

Asi nejznámějším symbolem bělověžské fauny je zubr evropský. Pokud se chystáte právě za zubrem, měli byste vyrazit spíše v zimě, kdy je terén o něco přístupnější. Když chcete jít na jistotu, můžete se na zubra evropského těšit v malé zoo umístěné při silnici zhruba tři kilometry za osadou Bělověž. Bělověžský prales sehrál velice důležitou roli v záchraně zubra před vyhynutím, protože tento živočišný druh byl před téměř stovkou let kriticky ohrožen.

Zubři zde žili dlouhá léta a jejich ochrana sahá staletí zpátky. O zubrech se zmiňoval třeba i královský dekret z šestnáctého století, kde byl stanoven trest smrti za nelegální zabití zubra. Velkou krizi zažila populace zubrů během první světové války, kdy celé stádo vybili němečtí vojáci. Až po roce 1929 pak začala reintrodukce zubra do volné přírody za pomoci jedinců dovezených ze zoologických zahrad. V současné době se v Bělověžském pralese nachází okolo tisícovky jedinců, z čehož jich je zhruba polovina na polské a druhá polovina na běloruské straně.

Prales sídlem Dědy Mráze

V roce 1939 obsadila Bělověžský prales Rudá armáda dle dohody s Německem. Původní obyvatelstvo bylo odesláno na Sibiř. O dva roky později se místa ujali sami nacisté a ti deportovali ruské obyvatelstvo, jelikož samotný Hitlerův zástupce Hermann Göring tu chtěl vybudovat největší lovecký revír na celém světě. Ovšem prales se postupem času stal skrýší pro polské a sovětské partyzány. Později byla oblast znovu obsazena Rudou armádou. Na konci války byl zničen historický lovecký zámek v Bělověži.

Po skončení druhé světové války byl prales rozdělen mezi Polsko a Běloruskou sovětskou republiku. V roce 2004 otevřelo Bělorusko Muzeum Nového roku a prales vyhlásilo za domov samotného Dědy Mráze. Většinu území Bělověžského pralesa tvoří lesy. O zbývající území se postarají louky, pole, cesty a vodní plochy. Převládá přirozený listnatý les. Řada stromů v rezervaci má své vlastní pojmenování a střeží je nejpřísnější ochrana.

Oblast byla také zařazena na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1979. Území pralesa se rozkládá na téměř 1 500 kilometrech čtverečních. Státní hranice mezi Polskem a Běloruskem probíhá napříč pralesem a je kompletně uzavřena pro turisty i pro větší zvěř.

Jak najít ubytování?

Pro vyhledávání ubytování na výletech doporučujeme stránky ehotel. Další dobrou alternativou je booking, kde najdeš penziony a hotely z celého světa.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům

Podobné články